zastavený nebo neúplný vývoj rozumových schopností

• Dříve označována jako ,, slabomyslnost“ či oligofrenie
• Nově označovaná jako porucha vývoje intelektu

Základním diagnostickým kritériem je selhání v komplexním inteligenčním testu s IQ 69 a méně

Etiopatogeneze

• často multifaktoriální
• Prenatální období
  • Genetické vlivy – významné, různé abnormality chromozomů (např. u Downova syndromu), geneticky podmíněné metabolické vady (které vedou k hromadění patologických metabolitů v mozku), souhra různých variant genů ovlivňujících intelekt
  • Zneužívání alkoholu a drog u matky
  • radiace
  • některé infekce matky (zarděnky, syfilis, toxoplasmóza, HIV)
  • podvýživa matky
  • působení některých teratogenů (včetně průmyslových škodlivin) v těhotenství
• V období porodu
  • Abnormality porodu (dlouhotrvající porod, neprostupnost pánví…) s hypoxií plodu (nedostatek kyslíku); poranění hlavy při porodu, krvácení do lebky, nedonošenost dítěte
• Po porodu do 2. roku života (intelekt lze považovat za rozvinutý ve 2 letech dítěte)
  • infekce (meningitidy = zánět mozkomíšních blan, encefalitidy = zánět mozku)
  • dětské nádory mozku,
  • Patologická poporodní žloutenka (např. inkompabilita Rh faktoru) – žlučové barvivo ve vysokém množství se může ukládat a poškozovat mozek (tzv. jádrový ikterus)
  • trauma hlavy, malnutrice
• nepříznivé faktory prostředí – samy o sobě mohou bránit plnému vyvinutí intelektu, zhoršují mentální retardaci
  • nedostatečná smyslová stimulace v časném dětství
  • sociální a sociokulturní deprivace v časném dětství
  • při odstranění těchto faktorů lze dosáhnout určitého zlepšení (jinak je ale mentální retardace stav ireverzibilní)

Epidemiologie:

• 3% populace
• Ze všech případů mentální retardace:
  • 85% tvoří lehký stupeň
  • 10% středně těžký
  • 4% těžký
  • 1% hluboký
• Muži bývají postiženi 2x častěji

Klinický obraz

• Centrální charakteristikou je nedostatečný rozvoj intelektu, který bývá nerozvinut nerovnoměrně
• Mechanická paměť může být relativně zachovaná
• Narušené bývají i řečové, pohybové a poznávací funkce
• U těžkých stavů se rozlišují formy
  • eretické (s neklidem, dráždivostí, impulzivitou, ev. agresivitou či sebepoškozováním)
  • torpidní (s apatií a abulií)
• U těžších stavů se vyskytují časté komorbidity jako je autismus, epilepsie, obrna nebo vrozené vady vnitřních orgánů – např. slepota, katarakta (šedý zákal), hluchota, mikrocefalie (malá lebka s malým mozkem), srdeční vady
• Mohou se vyskytnout i psychotické stavy

Rozdělení podle závažnosti

Lehká mentální retardace (IQ: 50 – 69 bodů)

• Může být diagnostikována až po nástupu do školy, kde dítě selhává
• Psychomotorický vývoj je opožděn oproti vrstevníkům (později začíná chodit, mluvit…)
• Zjevnou se stává až, když od dítěte čekáme řešení složitějších úkolů
• Postiženo bývá zejména abstraktní myšlení, logické uvažování, kreativita a flexibilita v myšlení
• Časté bývají také specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie) se sníženou schopností se naučit psát, číst a počítat
• S podporou rodiny děti bývají dobře vychovatelné a mohou vystudovat i učební obor a pracovat v jednoduché práci
• Je zachována schopnost založit rodinu a pečovat o ní, tito lidé nebývají na první pohled ve společnosti nápadní

Středně těžká mentální retardace (IQ: 35 – 49 bodů)

• Myšlení je těžce narušeno, není schopnost číst, psát a počítat
• Úroveň řeči bývá variabilní (někdy je možná jednoduchá konverzace, někdy ne)
• Není schopnost se vzdělat ani ve speciální škole a pracovat
• Je omezená míra vychovatelnosti (základní hygienické úkony, jedení potravy, mytí, oblékání)
• Není schopnost založit rodinu a pečovat o ní
• Postižený není schopen samostatného života, potřebuje trvalou pomoc
• Postižení bývají nápadní ve společnosti (špatná řeč, neobratnost, primitivní projevy, tělesné abnormality, narušená chůze)

Těžká mentální retardace (IQ: 20 – 34)

• Myšlení je na bazální úrovni
• Není vyvinutá schopnost artikulované řeči
• Postižení jsou nevychovatelní a nevzdělavatelní
• Není vyvinutá schopnost sebeobsluhy
• Postižený není schopen samostatného života, potřebuje neustálý dohled, veškerou obsluhu, obvyklé je umístění do ústavu sociální péče nebo do psychiatrických nemocnic (zejména pokud vykazují známky agresivity a jiné poruchy chování)
• Bývají přítomny poruchy motoriky

Hluboká mentální retardace (IQ < 20 bodů)

• Jedinci nejsou schopni porozumět základním požadavkům a instrukcím
• Obvyklá je trvalá imobilita a inkontinence
• Časté jsou vady zraku, sluchu, poruchy motoriky a jiné tělesné poruchy
• Obvyklé je umístnění do ústavu sociální péče nebo psychiatrické nemocnice

Diagnostika

• K určení diagnózy je nezbytné psychologické vyšetření s provedením komplexního testu inteligence pro daný věk dítěte a další psychodiagnostiky (prováděné dětským klinickým psychologem)
• vyšetření pediatrem a dětským neurologem
• při podezření se pak provádějí další vyšetření (genetické, metabolické…)
• v případě potřeby jsou realizovány i zobrazovací metody mozku (CT, MR)

Prognóza

Jedná se o setrvalý stav, neexistuje žádná léčba, která by upravila hladinu intelektu.

Terapie a doporučení

• ponechání postiženého dítěte v rodině a jeho co největší možná integrace do společnosti
• umožnění vzdělání, pokud je to možné – speciální mateřské a základní školy se specifickými pedagogickými postupy, u některých dětí je možná i inkluze do normálních škol
• U nás probíhá zakládání denních stacionářů, chráněného bydlení a chráněných dílen
• nácvik komunikačních, sociálních a praktických dovedností
• některé zevní projevy mentální retardace mohou být zmírněny prvky KBT
• farmakoterapie
  • Týká se závažných projevů: poruchy chování s akutním neklidem, agresí, sebepoškozováním a dále stavy s rozvojem psychotických příznaků
  • Nejčastěji se podávají antipsychotika (i klasická např. haloperidol) a benzodiazepiny (rivotril)
  • Bývá nutná hospitalizace na psychiatrickém lůžku a umístění do ústavů sociální péče (to je indikováno dále u závažné neschopnosti péče o své základní biologické potřeby)