Etiologie z řeckého αἰτία (příčina) a λογία (věda) – Věda o příčínách
Patogeneze z řeckého πάθος (zážitek/utrpení/nemoc), γένεσις (geneze, stvoření) – Vývoj nemoci
Etiopatogeneze – příčina vzniku a vývoje nemoci

U většiny duševních poruch není etiologie zatím objasněná a je předmětem současného výzkumu. Je ale jasné, že jen velmi málo duševních poruch má jednu jasnou a známou příčinu (monofaktoriální etiologie). Např. organická halucinóza podmíněna nádorem v mozku nebo Huntingtonova choroba podmíněna mutací genu pro huntingtin. U většiny psychických poruch mluvíme o multifaktoriální etiologii. Porucha vzniká z mnoha spolu interagujících příčin.

Etiologická klasifikace duševních poruch (v hledisku dnešních poznatků příliš zjednodušující) nám může poskytnout základní představu čím můžou být psychické potíže jedince způsobeny:

• Organické duševní poruchy - duševní poruchy způsobené tělesným onemocněním, nebo poškozením mozkové tkáně na základě hrubšího impaktu (infekce, nádory, úrazy, poruchy hormonální a metabolické, úbytek mozkové tkáně)
  
• Poruchy vyvolané užíváním psychoaktivních látek - nerovnováha způsobená toxickým působením psychoaktivních látek
• Psychózy: takový stav ve kterém je narušený kontakt s konsensuální realitou, často se vyskytují bludy a halucinace (vědomí nebývá porušeno), příčinou je specifická dysfunkce mozku, ne však taková, jako u organických poruch..
  
• Afektivní poruchy: poruchy nálady, příčinou je specifická dysfunkce mozku jiná než u organických poruch, kontakt s realitou je zachován.
  
• Neurózy: porucha vzniká na základě vnitřních konfliktů a komplexů, projevuje se v zátěžových a vztahových situacích zejména úzkostí. Kontakt s realitou je zachován.
  
• Reakce: Porucha je vázaná na nepříznivé události v životě a na nezvládnutí stresové situace.
  
• Poruchy osobnosti: Osobnost se vyvinula atypicky a způsobuje okolí a jedinci setrvalé vztahové a mezilidské obtíže.

Faktory vzniku psychických poruch dle úrovně, na které je sledujeme:

Biologické - poškození jednotlivých anatomických struktur mozku (nádory, ischemie, krvácení, úrazy), postižení funkčních systémů (sítí) mozku (infekce, intoxikace, hypoxie, dehydratace, metabolické postižení…), buněčné a molekulární postižení (genetické odchylky, odchylky v neuroplasticitě, odchylky v neurotransmisi)

Psychologické - patologicky vyvinutá osobnost, nízká úroveň saturace citových a materiálních potřeb v dětství, patologický styl navazování mezilidských vazeb (attatchment), traumatizace, naučené dysfunkční vzorce chování a kognitivní schémata, nedostatečná psychická odolnost (rezilience) vůči nepříznivým vlivům okolí, nízká úroveň emoční regulace, nízká frustrační tolerance, atd.

Sociální - finanční strádání, nezaměstnanost, osamělost, nekvalitní poškozující vztahy, mezilidské konflikty, společenské vyčleňování (příslušnost k minoritním skupinám), stigmatizace, tranzitorní krize a změny společenských rolí.

Ekologické - životní styl, nedostatečná nebo přílišná smyslová a kognitivní stimulace, stresová zátěž, střídání ročních období

Spirituální - absence uplatnění, životních cílů, zájmů, jednání inkongruentní s vlastními hodnotami, absence životního smyslu a existenciální prázdno.

Podrobněji: Neurobiologické faktory, Genetické faktory, Stres a traumatizace

Faktory vzniku psychických poruch dle období jejich působení:

• Predisponující
  • Vrozené (působící před narozením)
    • genetické faktory
    • faktory prenatálního vývoje (infekce, užívání návykových látek, stres matky, teratogeny)
    • porodní komplikace (perinatální poškození plodu- hypoxie, poranění…)
  • Vývojové (působící během vývoje mozku od dětství do rané dospělosti. Během vývoje je mozek speciálně citlivý na vlivy z prostředí, které na něj působí)
    • infekce, hypoxie, úrazy a jiné nemoci mozku v dětství a dospívání
    • příliš nízká nebo příliš vysoká úroveň saturace citových a materiálních potřeb
    • traumatizace (týrání, zanedbávání péče, zneužívání, vztahové trauma, šikana)
    • patologické vzorce chování a patologická kognitivní schémata v primární rodině
    • časné odloučení od matky
    • rozvod rodičů, smrt rodiče
    • psychická porucha nebo abusus psychoaktivních látek u rodiče
    • užívání psychoaktivních látek a léků

• Setrvalé (působící dál během života na základě predisponujících faktorů a životních okolností)
  • odchylky v neuroplasticitě a v neurotransmisi mozku
  • odchylky v osobnostní struktuře (nedostatečná psychická odolnost (rezilience) vůči nepříznivým vlivům okolí, nízká úroveň emoční regulace, nízká frustrační tolerance, patologický způsob vztahování k okolí, specifické vzorce přemýšlení a chování)
  • faktory životního stylu (tendence k zneužívání návykových látek, nedostatečný pohyb, přílišný pohyb, nevyvážená strava, nedostatek spánku, absence režimu, chaotičnost)
  • faktory životních okolností (nezaměstnanost, osamělost, finanční strádání, tíživá rodinná situace aj.)

• Kritické (faktory vyvolávající (spouštějící) psychickou poruchu na více nebo méně predisponovaném terénu)
  • somatické onemocnění (infekce, nádor, iktus, endokrinní, metabolická, úraz)
  • intoxikace psychoaktivní látkou (jednorázová/ opakovaná)
  • střídání ročních období
  • tranzitorní krize- změny životních rolí (přechod do dospělosti, z VŠ do zaměstnání, do důchodu, narození dítěte)
  • vztahové krize (rozchod, rozvod, úmrtí blízkého)
  • ztráta zaměstnání
  • zadlužení
  • vyhoření (soustavné přetěžování)
  • psychotrauma ale i mimořádně pozitivní životní události

Faktory vzniku psychických poruch dle jejich původu:

• endogenní (vnitřní): např. mozkové nádory, ischemie, epilepsie, roztroušená skleróza, endokrinní porucha, celková hypoxie, dehydratace
• exogenní (vnější): intoxikace, úrazy hlavy, infekce aj.

Protektivní faktory (faktory preventivní a pozitivně ovlivňující duševní zdraví):

• podpůrné bezpečné blízké vztahy
• životní styl (režim, kvalitní spánek, abstinence od psychoaktivních látek, vyvážená strava, pravidelný pohyb)
• ekonomická stabilita (bydlení, práce, absence dluhů)
• pocit smysluplnosti života (víra, jednání na základě hodnot, smysluplné zájmy, zastávání smysluplných životních rolí, pocit užitečnosti druhým)
• adherence k psychoterapii a farmakoterapii