Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- stres_a_traumatizace [2025/03/05 10:42] – [Stres] bafi
+++ stres_a_traumatizace [2025/05/17 08:25] (current) – [Stres] bafi
@@ Line 29: / Line 29: @@
 **Sympatikus** v absenci ohrožení zprostředkovává motivační aktivitu. V přítomnosti ohrožení poplachovou reakci přípravy organizmu na **útok**- boj s ohrožením nebo **útěk** (//fight/flight response//).
-Antagonisticky proti němu působí **Parasympatikus** (přední větev) odpovědný za pochody během klidu (trávení, relaxace, šetření energie) rovněž důležité pro přežití. <wrap lo> //Lenost není morální poklesek, je to evoluční mechanizmus šetření energie.  ;)// </wrap>
+Antagonisticky proti němu působí **Parasympatikus** (přední větev) odpovědný za pochody během klidu (trávení, relaxace, regenerační a ozdravné procesy, šetření energie) rovněž důležité pro přežití. <wrap lo> //Lenost není morální poklesek, je to evoluční mechanizmus šetření energie.  ;)// </wrap>
@@ Line 123: / Line 123: @@
 Když o děti není dobře pečováno, ovlivňuje to přední cingulum (oblast odpovědnou za empatii a péči o druhé), je bohatá na opioidní receptory, aktivuje se při zažívání bolesti, jak psychické tak i fyzické. Absence péče vede k chronické bolesti až disociaci.
+----
@@ Line 137: / Line 139: @@
-{{ :two_routes_to_emotion.jpg?nolink |}}
+{{ :two_routes_to_emotion.jpg?direct |}}
 V situacích intenzivního emočního prožívání, kdy dochází k zaplavení emocemi je dominantní implicitní systém a explicitní systém je umlčován (je náročné přemýšlet, racionálně rozvážně reagovat). Naopak při dominanci explicitního racionálního systému, si můžeme zcela přestat uvědomovat svoje emoční prožívání. Jeden systém při přílišné aktivaci vytlačuje druhý. <wrap lo>To na které podněty budeme reagovat a v jaké emoční intenzitě je dáno mnoho faktory (vývojem mozku a jeho funkčního propojení, naučeným způsobem reagování, zkušenostmi z minulosti, aktuální bazální mírou nabuzení, naplněním/nenaplněním akutních a chronických potřeb, aktuální stresovou zátěží)
 </wrap>
-Za situací **extrémního emočního vypětí u traumatizujících zážitků** může dojít k úplnému rozpojení těchto dvou systémů - **DISOCIACI**- a je narušená integrace prožívání, myšlení, cítění, identity. Na událost je amnézie (není epizodická paméťová stopa) ale zároveň je prožitek uložen na implicitní emoční a tělesné úrovni a dál negativně ovlivňuje jedince.
+Za situací **extrémního emočního vypětí u traumatizujících zážitků** může dojít k úplnému rozpojení těchto dvou systémů - **DISOCIACI**- a je narušená integrace prožívání, myšlení, cítění, identity. Na událost je amnézie (není epizodická paměťová stopa, nebo je tato stopa rozpojená s implicitní stopou) a zároveň je prožitek uložen na implicitní emoční a tělesné úrovni (přes amygdalu) a dál negativně ovlivňuje jedince.
@@ Line 160: / Line 162: @@
   * **Monotrauma** (nehody, úrazy, přírodní katastrofy, bolestivé lékařské zákroky, traumatické ztráty, přepadení, okradení, znásilnění, teroristický útok)
   * **Komplexní trauma** (domácí násilí, týrání, sexuální zneužívání, válka, zajetí, mučení, migrace, extrémní chudoba)
-  * **Vývojové trauma** (ztráta pečující osoby, zanedbávání, fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání, závislosti rodičů, ztráta zdraví, silná bolest, rozvod, dlouhodobá devalvace, šikana ve škole, pre/peri/postnatální stres, někto blízký ve vězení)
+  * **Vývojové trauma**
-    * K vývojovému traumatu můžou vést tzv. **//ACE. Adverse child experiences//** nepříznivé dětské zkušenosti - takové zážitky, které dítěti způsobí dlouhodobě vysokou míru stresu, následky se nemusí projevit hned často se projeví až v dospělosti.
+    * K vývojovému traumatu můžou vést tzv. **//ACE. Adverse child experiences//** nepříznivé dětské zkušenosti (ztráta pečující osoby, zanedbávání, fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání, závislosti rodičů, ztráta zdraví, silná bolest, rozvod, dlouhodobá devalvace, šikana ve škole, pre/peri/postnatální stres, někto blízký ve vězení) ⇒ takové zážitky, které dítěti způsobí dlouhodobě vysokou míru stresu, následky se nemusí projevit hned. často se projeví až v dospělosti.
-      * Zvyšují v budoucnu riziko promiskuity, zneužívání alkoholu a drog, špatného prospěchu, úzkostí, depresí, pokusů o sebevraždu, autoimunitních onemocnění, infarktů, mrtvic, diabetu, rakoviny.
+      * ⇒ Zvyšují v budoucnu riziko promiskuity, zneužívání alkoholu a drog, špatného prospěchu, úzkostí, depresí, pokusů o sebevraždu, autoimunitních onemocnění, infarktů, mrtvic, diabetu, rakoviny.
@@ Line 178: / Line 180: @@
-Zóna optimálního nabuzení mozku //**"comfort zone"**// je taková míra nabuzení, při které se cítíme bezpečně, jsme zvědaví, dobře naladění, připravení družit se s ostatními a explorovat svoje okolí. Traumatizace vede k vychýlení funkčního propojení mozku takovým způsobem, že je častěji vychýlená z této komfortní zóny, nebo je tato komfortní zóna extrémně zůžená.
+Zóna optimálního nabuzení mozku //**"comfort zone"**// je taková míra nabuzení, při které se cítíme bezpečně, jsme zvědaví, dobře naladění, připravení družit se s ostatními a explorovat svoje okolí (aktivace parasympatiku převládá nad sympatikem, což zajišťuje klid a pohodu).
-{{ :comfort_zone.jpg?nolink |}}
+Traumatizace vede k změně funkčního propojení mozku takovým způsobem, že je aktivita stabilně vychýlená z této komfortní zóny
+  * buď do zóny **nepřiměřeného nabuzení** (kde sympatická aktivace převyšuje nad parasymaptickou),
+  * nebo do zóny **odpojení** od vlastních pocitů (aktivace zadní větve parasympatiku),
+  * nebo je tato komfortní zóna extrémně zúžená a nepatrná zátěž může nervový systém vychýlit jedním, nebo druhým směrem.
+{{ :comfort_zone.jpg?direct |}}
+----
+Dysregulace HPA osy, vyčerpání chronickým stresem, traumatické zážitky přispívají k patogenezi duševních poruch:
+  * úzkostné poruchy
+  * deprese
+  * OCD
+  * PTSD
+  * komplexní PTSD
+  * poruchy přizpůsobení
+  * disociativní poruchy
+  * somatizace
+  * z dlouhodobého hlediska demence aj.