Etiologie duševních poruch

Etiologie z řeckého αἰτία (příčina) a λογία (věda) – Věda o příčínách
Patogeneze z řeckého πάθος (zážitek/utrpení/nemoc), γένεσις (geneze, stvoření) – Vývoj nemoci
Etiopatogeneze – příčina vzniku a vývoje nemoci

U většiny duševních poruch není etiologie zatím objasněná a je předmětem současného výzkumu. Je ale jasné, že jen velmi málo duševních poruch má jednu jasnou a známou příčinu (monofaktoriální etiologie). Např. organická halucinóza podmíněna nádorem v mozku nebo Huntingtonova choroba podmíněna mutací genu pro huntingtin. U většiny psychických poruch mluvíme o multifaktoriální etiologii. Porucha vzniká z mnoha spolu interagujících příčin.

Etiologická klasifikace duševních poruch (v hledisku dnešních poznatků příliš zjednodušující) nám může poskytnout základní představu čím můžou být psychické potíže jedince způsobeny:

Faktory vzniku psychických poruch dle úrovně, na které je sledujeme:

Biologické - poškození jednotlivých anatomických struktur mozku (nádory, ischemie, krvácení, úrazy), postižení funkčních systémů (sítí) mozku (infekce, intoxikace, hypoxie, dehydratace, metabolické postižení…), buněčné a molekulární postižení (genetické odchylky, odchylky v neuroplasticitě, odchylky v neurotransmisi)

Psychologické - patologicky vyvinutá osobnost, nízká úroveň saturace citových a materiálních potřeb v dětství, patologický styl navazování mezilidských vazeb (attatchment), traumatizace, naučené dysfunkční vzorce chování a kognitivní schémata, nedostatečná psychická odolnost (rezilience) vůči nepříznivým vlivům okolí, nízká úroveň emoční regulace, nízká frustrační tolerance, atd.

Sociální - finanční strádání, nezaměstnanost, osamělost, nekvalitní poškozující vztahy, mezilidské konflikty, společenské vyčleňování (příslušnost k minoritním skupinám), stigmatizace, tranzitorní krize a změny společenských rolí.

Ekologické - životní styl, nedostatečná nebo přílišná smyslová a kognitivní stimulace, stresová zátěž, střídání ročních období

Spirituální - absence uplatnění, životních cílů, zájmů, jednání inkongruentní s vlastními hodnotami, absence životního smyslu a existenciální prázdno.

Jednotlivé úrovně faktorů způsobujících duševní poruchy se vzájemně ovlivňují a potencují co může vést k tzv. cirkulární kauzalitě, kdy vznikají začarované (bludné) kruhy (“circus vitiosus”) na sebe vzájemně navázaných procesů, které se potencují v zhoršování stavu. To ale zároveň znamená, že je možné k psychickým poruchám léčebně přistupovat na různých úrovních, které pak můžou působit i na ostatní úrovně.

Podrobněji: Neurobiologické faktory, Genetické faktory, Stres a traumatizace

Faktory vzniku psychických poruch dle období jejich působení:

Faktory vzniku psychických poruch dle jejich původu:

Protektivní faktory (faktory preventivní a pozitivně ovlivňující duševní zdraví):