Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- stres_a_traumatizace [2025/02/28 13:34] – created bafi
+++ stres_a_traumatizace [2025/05/17 08:25] (current) – [Stres] bafi
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ===== STRES a traumatizace  =====
-**Stres** je v širším pojetí nespecifická odpověď organismu na požadavek po změně. Na biologické úrovni se jedná se o kaskádu dějů, které mají mobilizovat energetické zdroje a organizmus připravit na vypořádání se se stresorem (tím, co stres vyvolalo).
+==== Stres ====
+ je v širším pojetí nespecifická odpověď organismu na požadavek po změně. Na biologické úrovni se jedná se o kaskádu dějů, které mají mobilizovat energetické zdroje a organizmus připravit na vypořádání se se stresorem (tím, co stres vyvolalo).
 Stresová reakce může mít aktivizační a motivační funkci a je jednoznačně výhodná v boji o biologické přežití (evolučním cílem je přežít, nikoliv cítit se dobře). Jeho účinnost je ale pochybná, pokud se spouští v reakci na (někdy i malicherní) podněty z psychosociální oblasti, které můžou být vnímány jako ohrožující.
@@ Line 27: / Line 29: @@
 **Sympatikus** v absenci ohrožení zprostředkovává motivační aktivitu. V přítomnosti ohrožení poplachovou reakci přípravy organizmu na **útok**- boj s ohrožením nebo **útěk** (//fight/flight response//).
-Antagonisticky proti němu působí **Parasympatikus** (přední větev) odpovědný za pochody během klidu (trávení, relaxace, šetření energie) rovněž důležité pro přežití. <wrap lo> //Lenost není morální poklesek, je to evoluční mechanizmus šetření energie.  ;)// </wrap>
+Antagonisticky proti němu působí **Parasympatikus** (přední větev) odpovědný za pochody během klidu (trávení, relaxace, regenerační a ozdravné procesy, šetření energie) rovněž důležité pro přežití. <wrap lo> //Lenost není morální poklesek, je to evoluční mechanizmus šetření energie.  ;)// </wrap>
@@ Line 116: / Line 118: @@
 Pokud stres přetrvává a dochází dál k hyperstimulaci limbického systému dochází časem k **fázi vyčerpání**, nebo **rezignace**. V této fázi se vypíná standardní sympatická odpověď a převládá aktivace parasympatiku která vede ke zpomalení, strnutí, ztuhnutí, někdy k disociaci, odpojení od emocí.
-Dysregulace HPA osy a vyčerpání chronickým stresem přispívá k patogenezi úzkostných poruch, deprese, somatizace, z dlouhodobého hlediska může přispívat k rozvoji demence aj..
 **Stres** je negativním neurovývojovým faktorem. V dětství je mozek citlivý na působení neurotoxických kortikoidů. Kojenci ještě nemají vyvinutý parasympatikus a neumí se sami zklidnit. Na ztišení je nutná přítomnost láskyplné pečující osoby. Pečující osoba tonizuje nervový systém dítěte a má velký vliv na jeho emoční reaktivitu v dospělosti.
@@ Line 123: / Line 124: @@
-===== Integrace prožitků a disociace =====
+----
+==== Integrace prožitků a disociace ====
 Za normálních okolností a za situace normálního nabuzení fungují hot systém a cool systém v rovnováze, co vede k integraci prožívané skutečnosti. Většinou si uvědomujeme co se děje, co si o tom myslíme, jaké kolem toho máme emoce, co vnímáme na senzorické a tělesné úrovni, jak dlouho to trvá, a že se to děje nám, co k tomu vedlo a plánujeme jak se k tomu postavíme do budoucna.
@@ Line 134: / Line 139: @@
-{{ :two_routes_to_emotion.jpg?nolink |}}
+{{ :two_routes_to_emotion.jpg?direct |}}
 V situacích intenzivního emočního prožívání, kdy dochází k zaplavení emocemi je dominantní implicitní systém a explicitní systém je umlčován (je náročné přemýšlet, racionálně rozvážně reagovat). Naopak při dominanci explicitního racionálního systému, si můžeme zcela přestat uvědomovat svoje emoční prožívání. Jeden systém při přílišné aktivaci vytlačuje druhý. <wrap lo>To na které podněty budeme reagovat a v jaké emoční intenzitě je dáno mnoho faktory (vývojem mozku a jeho funkčního propojení, naučeným způsobem reagování, zkušenostmi z minulosti, aktuální bazální mírou nabuzení, naplněním/nenaplněním akutních a chronických potřeb, aktuální stresovou zátěží)
 </wrap>
-Za situací **extrémního emočního vypětí u traumatizujících zážitků** může dojít k úplnému rozpojení těchto dvou systémů - **DISOCIACI**- a je narušená integrace prožívání, myšlení, cítění, identity. Na událost je amnézie (není epizodická paméťová stopa) ale zároveň je prožitek uložen na implicitní emoční a tělesné úrovni a dál negativně ovlivňuje jedince.
+Za situací **extrémního emočního vypětí u traumatizujících zážitků** může dojít k úplnému rozpojení těchto dvou systémů - **DISOCIACI**- a je narušená integrace prožívání, myšlení, cítění, identity. Na událost je amnézie (není epizodická paměťová stopa, nebo je tato stopa rozpojená s implicitní stopou) a zároveň je prožitek uložen na implicitní emoční a tělesné úrovni (přes amygdalu) a dál negativně ovlivňuje jedince.
-===== TRAUMA =====
+==== TRAUMA ====
 Zážitek, který téměř u každého vyvolá pronikavou tíseň a výraznou stresovou reakci.
@@ Line 157: / Line 162: @@
   * **Monotrauma** (nehody, úrazy, přírodní katastrofy, bolestivé lékařské zákroky, traumatické ztráty, přepadení, okradení, znásilnění, teroristický útok)
   * **Komplexní trauma** (domácí násilí, týrání, sexuální zneužívání, válka, zajetí, mučení, migrace, extrémní chudoba)
-  * **Vývojové trauma** (ztráta pečující osoby, zanedbávání, fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání, závislosti rodičů, ztráta zdraví, silná bolest, rozvod, dlouhodobá devalvace, šikana ve škole, pre/peri/postnatální stres, někto blízký ve vězení)
+  * **Vývojové trauma**
-    * K vývojovému traumatu můžou vést tzv. **//ACE. Adverse child experiences//** nepříznivé dětské zkušenosti - takové zážitky, které dítěti způsobí dlouhodobě vysokou míru stresu, následky se nemusí projevit hned často se projeví až v dospělosti.
+    * K vývojovému traumatu můžou vést tzv. **//ACE. Adverse child experiences//** nepříznivé dětské zkušenosti (ztráta pečující osoby, zanedbávání, fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání, závislosti rodičů, ztráta zdraví, silná bolest, rozvod, dlouhodobá devalvace, šikana ve škole, pre/peri/postnatální stres, někto blízký ve vězení) ⇒ takové zážitky, které dítěti způsobí dlouhodobě vysokou míru stresu, následky se nemusí projevit hned. často se projeví až v dospělosti.
-      * Zvyšují v budoucnu riziko promiskuity, zneužívání alkoholu a drog, špatného prospěchu, úzkostí, depresí, pokusů o sebevraždu, autoimunitních onemocnění, infarktů, mrtvic, diabetu, rakoviny.
+      * ⇒ Zvyšují v budoucnu riziko promiskuity, zneužívání alkoholu a drog, špatného prospěchu, úzkostí, depresí, pokusů o sebevraždu, autoimunitních onemocnění, infarktů, mrtvic, diabetu, rakoviny.
@@ Line 175: / Line 180: @@
-Zóna optimálního nabuzení mozku //**"comfort zone"**// je taková míra nabuzení, při které se cítíme bezpečně, jsme zvědaví, dobře naladění, připravení družit se s ostatními a explorovat svoje okolí. Traumatizace vede k vychýlení funkčního propojení mozku takovým způsobem, že je častěji vychýlená z této komfortní zóny, nebo je tato komfortní zóna extrémně zůžená.
+Zóna optimálního nabuzení mozku //**"comfort zone"**// je taková míra nabuzení, při které se cítíme bezpečně, jsme zvědaví, dobře naladění, připravení družit se s ostatními a explorovat svoje okolí (aktivace parasympatiku převládá nad sympatikem, což zajišťuje klid a pohodu).
-{{ :comfort_zone.jpg?nolink |}}
+Traumatizace vede k změně funkčního propojení mozku takovým způsobem, že je aktivita stabilně vychýlená z této komfortní zóny
+  * buď do zóny **nepřiměřeného nabuzení** (kde sympatická aktivace převyšuje nad parasymaptickou),
+  * nebo do zóny **odpojení** od vlastních pocitů (aktivace zadní větve parasympatiku),
+  * nebo je tato komfortní zóna extrémně zúžená a nepatrná zátěž může nervový systém vychýlit jedním, nebo druhým směrem.
+{{ :comfort_zone.jpg?direct |}}
+----
+Dysregulace HPA osy, vyčerpání chronickým stresem, traumatické zážitky přispívají k patogenezi duševních poruch:
+  * úzkostné poruchy
+  * deprese
+  * OCD
+  * PTSD
+  * komplexní PTSD
+  * poruchy přizpůsobení
+  * disociativní poruchy
+  * somatizace
+  * z dlouhodobého hlediska demence aj.