Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- neuroticke_poruchy [2025/03/05 10:55] – [Patologická úzkost] bafi
+++ neuroticke_poruchy [2025/04/07 12:46] (current) – [Léčba úzkosti] bafi
@@ Line 189: / Line 189: @@
 Úzkost je výsledkem interakcí noradrenergního, glutamátergního, GABAergního a serotoninergního systému. <wrap lo> Zjednodušeně noradrenalin a glutamát zvyšují nabuzení nervového systému a zintenzivnění jejich působení může úzkost zvýšit. GABA a serotonin mají opačný efekt. GABA celkově zpomaluje nervovou aktivitu a zklidňuje. Serotonin vylaďuje nervový systém a snižuje intenzitu emoční reaktivity.</wrap>
-Hlavní struktury, které se podílejí na vzniku a regulaci úzkosti jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se operantním podmiňováním a sociálním učením. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit (Podle toho, jestli si o daném podnětu //myslíme//, že je nebezpečný, nebo naopak). \\
+Hlavní struktury, které se podílejí na vzniku a regulaci úzkosti jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se **operantním podmiňováním a sociálním učením**. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit (Podle toho, jestli si o daném podnětu //myslíme//, že je nebezpečný, nebo naopak).\\
 Rychlé bezprostřední reakce na potenciálně nebezpečné podněty můžou obcházet kortex zcela a jsou zpracovány pouze amygdalou. Kortikální reakce je vůči podkorovým strukturám opožděná.
+Tendence úzkostně reagovat je částečně geneticky podmíněná (reaktivita serotoninových receptorů), mnohem větší vliv mají ale vývojové faktory (podněty z prostředí během vývoje ovlivňují růst a zapojení nervových sítí spojených s reakcí na ohrožující podněty), aktuální možnosti a schopnosti zvládání (množství mobilizovatelných zvládacích mechanizmů), osobnost (sebeobraz, tendence k závislosti atd), v průběhu života je míra úzkostnosti upravitelná zkušenostmi.
@@ Line 220: / Line 221: @@
 </wrap>
+==== Léčba úzkosti ====
+Stabilizace a zklidnění nervového systému:
+terapeutické techniky:
+  * všímavost, mindfulness, meditace
+  * vědomé dýchání, delší výdech, různá dechová cvičení
+  * vědomý pohyb, který je plynulý, pomalý a soustředěný, různá pohybová harmonizující cvičení (jóga, tai-či, atd.)
+  * aerobní pohyb (běh, plavání
+  * hudba, zpěv, pobrukování, kloktání
+  * dostatek spánku
+  * vyvážená strava (nezánětlivé potraviny, probiotika, omega 3)
+  * chutné jídlo
+  * vůně
+  * chlad, studená voda
+  * pobyt v přírodě, pohled na horizont
+  * kreativní/řemeslná/umělecká tvorba, kreslení mandal, omalovánky, ruční práce…
+  * dobré sociální kontakty, smích
+  * dotyk, masáž, zátěžová deka
+  * hraní si s dětmi
+  * hraní si s domácími mazlíčky
+  * péče o kytky, práce na zahradě, úklid
+  * imaginace "bezpečného místa"
+Farmakoterapie patologické úzkosti
+  * akutní úzkost:
+    * anxiolytika - benzodiazepinová a nebenzodiazepinová (zabírají do několika minut/desítek minut- účinné na rychlé zklidnění)
+  * dlouhodobé úzkostné poruchy:
+    * antidepresiva ovlivňující serotonin (SSRI, SNRI)
+    * některá thymostabilizační neuroleptika (quetiapin, olanzapin)
+    * antiepileptika (pregabalin)
+    * léky zabírají až po nějaké době podávání (týdny)
+viz kapitolu [[farmakoterapie|anxiolytika]]