Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- neuroticke_poruchy [2025/02/26 10:24] – [Úzkost] bafi
+++ neuroticke_poruchy [2025/05/25 14:57] (current) – [Léčba úzkosti] bafi
@@ Line 83: / Line 83: @@
 Optimální stres (eustres) vede k mírnému nabuzení organizmu a **slouží k mobilizaci sil k vypořádání se s výzvou**. Až když míra stresoru překročí adaptivní schopnosti jedince, mění se úzkostná stresová reakce ve své kvalitě a intenzitě na negativní formu stresu (distress).
+Chronický stres a dysregulace stresové odpovědi můžou vést k úzkostným poruchám.
+Více v kapitole [[stres_a_traumatizace|STRES a traumatizace]].
 Úzkostné osobnostní rysy, tedy tendence odpovídat na stresory úzkostí, jsou částečně dědičné. Výskyt střední míry úzkostných rysů je upřednostňován přírodním výběrem a je populačním optimem - **má adaptivní význam.** (//V době kamenné stateční vymřeli a úzkostní přežili//).
@@ Line 185: / Line 189: @@
 Úzkost je výsledkem interakcí noradrenergního, glutamátergního, GABAergního a serotoninergního systému. <wrap lo> Zjednodušeně noradrenalin a glutamát zvyšují nabuzení nervového systému a zintenzivnění jejich působení může úzkost zvýšit. GABA a serotonin mají opačný efekt. GABA celkově zpomaluje nervovou aktivitu a zklidňuje. Serotonin vylaďuje nervový systém a snižuje intenzitu emoční reaktivity.</wrap>
-Hlavní struktury, které se podílejí na vzniku a regulaci úzkosti jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se operantním podmiňováním a sociálním učením. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit (Podle toho, jestli si o daném podnětu //myslíme//, že je nebezpečný, nebo naopak). \\
+Hlavní struktury, které se podílejí na vzniku a regulaci úzkosti jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se **operantním podmiňováním a sociálním učením**. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit (Podle toho, jestli si o daném podnětu //myslíme//, že je nebezpečný, nebo naopak).\\
 Rychlé bezprostřední reakce na potenciálně nebezpečné podněty můžou obcházet kortex zcela a jsou zpracovány pouze amygdalou. Kortikální reakce je vůči podkorovým strukturám opožděná.
+Tendence úzkostně reagovat je částečně geneticky podmíněná (reaktivita serotoninových receptorů), mnohem větší vliv mají ale vývojové faktory (podněty z prostředí během vývoje ovlivňují růst a zapojení nervových sítí spojených s reakcí na ohrožující podněty), aktuální možnosti a schopnosti zvládání (množství mobilizovatelných zvládacích mechanizmů), osobnost (sebeobraz, tendence k závislosti atd), v průběhu života je míra úzkostnosti upravitelná zkušenostmi.
-Více v kapitole [[etiologie_dusevnich_poruch|Stres a traumatizace]].
 ==== Patologická úzkost ====
@@ Line 194: / Line 199: @@
 Ztrácí svou ochrannou funkci a stává se **dysfunkční**: důsledkem je pak maladaptivní chování jedince. \\
 Vyznačuje se **nepřiměřeností v**:
-  * intenzitě
+  * **intenzitě**
-  * frekvenci
+  * **frekvenci**
-  * trvání
+  * **trvání**
-  * behaviorální reakci
+  * **behaviorální reakci**
 Patologická úzkost se může vyskytovat **u všech psychiatrických poruch** (organické poruchy, závislosti, odvykání, intoxikace, afektivní poruchy, psychózy, neurózy, poruchy osobnosti) ale i u **řady somatických poruch**:
@@ Line 216: / Line 221: @@
 </wrap>
+==== Léčba úzkosti ====
+Stabilizace a zklidnění nervového systému:
+terapeutické techniky:
+  * všímavost, mindfulness, meditace
+  * vědomé dýchání, delší výdech, různá dechová cvičení
+  * vědomý pohyb, který je plynulý, pomalý a soustředěný, různá pohybová harmonizující cvičení (jóga, tai-či, atd.)
+  * aerobní pohyb (běh, plavání, kolektivní sporty, tanec...)
+  * hudba, zpěv, pobrukování, kloktání
+  * dostatek spánku
+  * dlouhodobě vyvážená strava (nezánětlivé potraviny, probiotika, omega 3)
+  * krátkodobě intenzivně chutné jídlo
+  * vůně
+  * chlad, studená voda
+  * pobyt v přírodě, v zeleni, pohled na horizont
+  * kreativní/řemeslná/umělecká tvorba, kreslení mandal, omalovánky, ruční práce, kutilství …
+  * dobré sociální kontakty, smích
+  * dotyk, masáž, zátěžová deka
+  * hraní si s dětmi
+  * hraní si se zvířaty
+  * péče o kytky, práce na zahradě, úklid
+  * imaginace "bezpečného místa"
+**Farmakoterapie patologické úzkosti**
+  * __akutní úzkost:__
+    * anxiolytika - benzodiazepinová a nebenzodiazepinová (zabírají do několika minut/desítek minut- účinné na rychlé zklidnění)
+  * __dlouhodobé úzkostné poruchy:__
+    * antidepresiva ovlivňující serotonin (SSRI, SNRI)
+    * některá thymostabilizační neuroleptika (quetiapin, olanzapin)
+    * antiepileptika (pregabalin)
+    * léky zabírají až po nějaké době podávání (týdny)
+viz kapitolu [[farmakoterapie|anxiolytika, antidepresiva]]