User Tools

Site Tools


neuroticke_poruchy

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revisionPrevious revision
Next revision
Previous revision
neuroticke_poruchy [2025/02/22 15:23] – [Patologická úzkost] bafineuroticke_poruchy [2025/04/07 12:46] (current) – [Léčba úzkosti] bafi
Line 78: Line 78:
  
 Úzkostná reakce má anticipační charakter (zaměřuje se do budoucnosti) na rozdíl od deprese a truchlení, které jsou reakcí na ztrátu (zaměřují se do minulosti).  Úzkostná reakce má anticipační charakter (zaměřuje se do budoucnosti) na rozdíl od deprese a truchlení, které jsou reakcí na ztrátu (zaměřují se do minulosti). 
 +
 +**Souvislost se stresem**\\
 +Stresová reakce organizmu je druh úzkostné reakce na **přítomnost jasného stresoru** - výzvy v prostředí (vnějším, nebo vnitřním). 
 +
 +Optimální stres (eustres) vede k mírnému nabuzení organizmu a **slouží k mobilizaci sil k vypořádání se s výzvou**. Až když míra stresoru překročí adaptivní schopnosti jedince, mění se úzkostná stresová reakce ve své kvalitě a intenzitě na negativní formu stresu (distress). 
 +
 +Chronický stres a dysregulace stresové odpovědi můžou vést k úzkostným poruchám.
 +
 +Více v kapitole [[stres_a_traumatizace|STRES a traumatizace]].
  
 Úzkostné osobnostní rysy, tedy tendence odpovídat na stresory úzkostí, jsou částečně dědičné. Výskyt střední míry úzkostných rysů je upřednostňován přírodním výběrem a je populačním optimem - **má adaptivní význam.** (//V době kamenné stateční vymřeli a úzkostní přežili//).  Úzkostné osobnostní rysy, tedy tendence odpovídat na stresory úzkostí, jsou částečně dědičné. Výskyt střední míry úzkostných rysů je upřednostňován přírodním výběrem a je populačním optimem - **má adaptivní význam.** (//V době kamenné stateční vymřeli a úzkostní přežili//). 
Line 175: Line 184:
 </WRAP> </WRAP>
  
-**Souvislost se stresem**\\ 
-Stresová reakce organizmu je druh úzkostné reakce na **přítomnost jasného stresoru** - výzvy v prostředí (vnějším, nebo vnitřním).  
- 
-Optimální pocit nabuzení **slouží k mobilizaci sil k vypořádání se s výzvou** (eustres). Až když míra stresoru překročí adaptivní schopnosti jedince, mění se úzkostná stresová reakce ve své kvalitě a intenzitě na negativní formu stresu (distress).  
  
 **Neurobiologický korelát úzkosti** **Neurobiologický korelát úzkosti**
  
-Úzkost je výsledkem interakcí noradrenergního, glutamátergního, GABAergního a serotoninergního systému. Hlavní struktury, které se podílejí na jejím vzniku a regulaci jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se operantním podmiňováním a sociálním učením. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit. \\+Úzkost je výsledkem interakcí noradrenergního, glutamátergního, GABAergního a serotoninergního systému. <wrap lo> Zjednodušeně noradrenalin a glutamát zvyšují nabuzení nervového systému a zintenzivnění jejich působení může úzkost zvýšit. GABA a serotonin mají opačný efekt. GABA celkově zpomaluje nervovou aktivitu a zklidňuje. Serotonin vylaďuje nervový systém a snižuje intenzitu emoční reaktivity.</wrap>  
 + 
 +Hlavní struktury, které se podílejí na vzniku a regulaci úzkosti jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se **operantním podmiňováním a sociálním učením**. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit (Podle toho, jestli si o daném podnětu //myslíme//, že je nebezpečný, nebo naopak).\\
 Rychlé bezprostřední reakce na potenciálně nebezpečné podněty můžou obcházet kortex zcela a jsou zpracovány pouze amygdalou. Kortikální reakce je vůči podkorovým strukturám opožděná.  Rychlé bezprostřední reakce na potenciálně nebezpečné podněty můžou obcházet kortex zcela a jsou zpracovány pouze amygdalou. Kortikální reakce je vůči podkorovým strukturám opožděná. 
 +Tendence úzkostně reagovat je částečně geneticky podmíněná (reaktivita serotoninových receptorů), mnohem větší vliv mají ale vývojové faktory (podněty z prostředí během vývoje ovlivňují růst a zapojení nervových sítí spojených s reakcí na ohrožující podněty), aktuální možnosti a schopnosti zvládání (množství mobilizovatelných zvládacích mechanizmů), osobnost (sebeobraz, tendence k závislosti atd), v průběhu života je míra úzkostnosti upravitelná zkušenostmi. 
  
-Aktivace amygdaly vede přes aktivaci locus coeruleus (noradrenergní jádro) a hypothalamu ke zvýšení tonu sympatiku (spuštění stresových os):  
-  * **sympato-adreno-medulární** - __rychlá__, vede k rychlé mobilizaci energie, zvyšuje napětí a prokrvení svalů, zvyšuje bdělost a nabuzení, snižuje se funkce nepotřebných systémů -GIT, urogenitální atp. 
-  * **hypothalamo-hypofýzo-adrenální** - __pomalá__, vede k zvýšenému výdeji glukokortikoidů (kortizolu) z kůry nadledvinek, cílem je mobilizace další energie k překonání/přečkání nepříznivé situace.  
- 
-**Kortizol** má širokospektré účinky:  
-  * katabolismus, zvyšování glykemie, zvyšování periferní inzulinové rezistence, potlačuje imunitní odpověď a blokuje sexuální chování a růst, zpětnovazebně inhibuje aktivitu hypothalamu a hypofýzy k vyhasnutí stresové odpovědi.  
-  * zvýšení jeho hladiny závisí na intenzitě stresu, jeho vysoké hladiny jsou neurotoxické s maximem poškození v oblasti hipokampu. 
-  * chronický stres a nadprodukce můžou vést k atrofii hipokampů a k řadě psychických poruch 
  
  
Line 199: Line 199:
 Ztrácí svou ochrannou funkci a stává se **dysfunkční**: důsledkem je pak maladaptivní chování jedince. \\ Ztrácí svou ochrannou funkci a stává se **dysfunkční**: důsledkem je pak maladaptivní chování jedince. \\
 Vyznačuje se **nepřiměřeností v**: Vyznačuje se **nepřiměřeností v**:
-  * intenzitě +  * **intenzitě** 
-  * frekvenci +  * **frekvenci** 
-  * trvání +  * **trvání** 
-  * behaviorální reakci+  * **behaviorální reakci**
  
 Patologická úzkost se může vyskytovat **u všech psychiatrických poruch** (organické poruchy, závislosti, odvykání, intoxikace, afektivní poruchy, psychózy, neurózy, poruchy osobnosti) ale i u **řady somatických poruch**: Patologická úzkost se může vyskytovat **u všech psychiatrických poruch** (organické poruchy, závislosti, odvykání, intoxikace, afektivní poruchy, psychózy, neurózy, poruchy osobnosti) ale i u **řady somatických poruch**:
Line 221: Line 221:
 </wrap> </wrap>
    
 +
 +==== Léčba úzkosti ====
 +
 +Stabilizace a zklidnění nervového systému:
 +
 +terapeutické techniky:
 +
 +  * všímavost, mindfulness, meditace
 +  * vědomé dýchání, delší výdech, různá dechová cvičení 
 +  * vědomý pohyb, který je plynulý, pomalý a soustředěný, různá pohybová harmonizující cvičení (jóga, tai-či, atd.)
 +  * aerobní pohyb (běh, plavání
 +  * hudba, zpěv, pobrukování, kloktání 
 +  * dostatek spánku
 +  * vyvážená strava (nezánětlivé potraviny, probiotika, omega 3)
 +  * chutné jídlo
 +  * vůně
 +  * chlad, studená voda
 +  * pobyt v přírodě, pohled na horizont 
 +  * kreativní/řemeslná/umělecká tvorba, kreslení mandal, omalovánky, ruční práce…
 +  * dobré sociální kontakty, smích
 +  * dotyk, masáž, zátěžová deka
 +  * hraní si s dětmi 
 +  * hraní si s domácími mazlíčky
 +  * péče o kytky, práce na zahradě, úklid
 +  * imaginace "bezpečného místa"
 +
 +Farmakoterapie patologické úzkosti
 +
 +  * akutní úzkost: 
 +    * anxiolytika - benzodiazepinová a nebenzodiazepinová (zabírají do několika minut/desítek minut- účinné na rychlé zklidnění)
 +  * dlouhodobé úzkostné poruchy:
 +    * antidepresiva ovlivňující serotonin (SSRI, SNRI)
 +    * některá thymostabilizační neuroleptika (quetiapin, olanzapin)
 +    * antiepileptika (pregabalin)
 +    * léky zabírají až po nějaké době podávání (týdny)
 +
 +viz kapitolu [[farmakoterapie|anxiolytika]]
  
neuroticke_poruchy.1740237790.txt.gz · Last modified: 2025/02/22 15:23 by bafi

Donate Powered by PHP Valid HTML5 Valid CSS Driven by DokuWiki