Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- neuroticke_poruchy [2025/01/20 20:32] – [Úzkost] bafi
+++ neuroticke_poruchy [2025/04/07 12:46] (current) – [Léčba úzkosti] bafi
@@ Line 2: / Line 2: @@
-**Neuróza**: Nejednotně a nejasně ohraničený pojem používaný v minulosti pro stavy, u kterých na rozdíl od psychózy nedochází ke zkreslení vnímání konsensuální reality. Ústředním symptomem je **úzkost** buď ve své patologické podobě, nebo symptomy vyplývající ze snahy prožívání úzkosti zmírnit (jako kompulzivní chování), nebo symptomy úplného odpojení od prožívání úzkosti (jako je disociace).\\
+**Neuróza**: Nejednotně a nejasně ohraničený pojem používaný v minulosti pro stavy, u kterých na rozdíl od psychózy nedochází ke zkreslení vnímání konsensuální reality.
+Ústředním symptomem je **úzkost** ve své patologické podobě, nebo symptomy z ní vyplývající: snaha prožívání úzkosti zmírnit (jako například kompulzivní chování), nebo symptomy úplného odpojení od prožívání úzkosti (jako je disociace).\\
 {{ :edvard-munch-the-scream.jpg?direct&600 |}}
@@ Line 73: / Line 75: @@
 ===== Úzkost =====
-Běžná emoce, kterou za normálních okolností pociťuje každý člověk relativně dost často. Jedná se o lehký pocit zneklidnění, který je normálním stavem nezamedikované lidské mysle uvědomující si konečnost svého života. Je běžným varovným signálem, který se spouští jako odpověď na vnější nebo vnitřní neznámé, nebo neurčité ohrožení. A i přesto je úzkost prožitek tak subjektivně nepříjemný, že máme vybudované celé arzenály ego obranných mechanizmů, únikových strategií a kulturních konstruktů, abychom ji necítili, nebo alespoň zmírnili její intenzitu.
+Běžná emoce, kterou za normálních okolností pociťuje každý člověk relativně dost často. Jedná se o lehký pocit zneklidnění, který je normálním stavem nezamedikované lidské mysli uvědomující si konečnost svého života. Je běžným **varovným signálem, který se spouští jako odpověď na vnější nebo vnitřní neznámé, nebo neurčité ohrožení.** A i přesto je úzkost prožitek tak subjektivně nepříjemný, že máme vybudované celé arzenály ego obranných mechanizmů, únikových strategií a kulturních konstruktů, abychom ji necítili, nebo alespoň zmírnili její intenzitu.
 Úzkostná reakce má anticipační charakter (zaměřuje se do budoucnosti) na rozdíl od deprese a truchlení, které jsou reakcí na ztrátu (zaměřují se do minulosti).
+**Souvislost se stresem**\\
+Stresová reakce organizmu je druh úzkostné reakce na **přítomnost jasného stresoru** - výzvy v prostředí (vnějším, nebo vnitřním).
+Optimální stres (eustres) vede k mírnému nabuzení organizmu a **slouží k mobilizaci sil k vypořádání se s výzvou**. Až když míra stresoru překročí adaptivní schopnosti jedince, mění se úzkostná stresová reakce ve své kvalitě a intenzitě na negativní formu stresu (distress).
+Chronický stres a dysregulace stresové odpovědi můžou vést k úzkostným poruchám.
+Více v kapitole [[stres_a_traumatizace|STRES a traumatizace]].
+Úzkostné osobnostní rysy, tedy tendence odpovídat na stresory úzkostí, jsou částečně dědičné. Výskyt střední míry úzkostných rysů je upřednostňován přírodním výběrem a je populačním optimem - **má adaptivní význam.** (//V době kamenné stateční vymřeli a úzkostní přežili//).
 **Úzkost se projevuje komplexně**
@@ Line 171: / Line 184: @@
 </WRAP>
-**Souvislost se stresem**\\
-Stresová reakce organizmu je druh úzkostné reakce na **přítomnost jasného stresoru** - výzvy v prostředí (vnějším, nebo vnitřním).
-Úzkostné osobnostní rysy, tedy tendence odpovídat na stresory úzkostí, jsou částečně dědičné. Výskyt střední míry úzkostných rysů je upřednostňován přírodním výběrem a je populačním optimem - má adaptivní význam. (//V době kamenné stateční vymřeli a úzkostní přežili//). Optimální pocit nabuzení **slouží k mobilizaci sil k vypořádání se s výzvou** (eustres). Až když míra stresoru překročí adaptivní schopnosti jedince, mění se úzkostná stresová reakce ve své kvalitě a intenzitě na negativní formu stresu (distress).
+**Neurobiologický korelát úzkosti**
-**Neurobiologický korelát úzkosti**
+Úzkost je výsledkem interakcí noradrenergního, glutamátergního, GABAergního a serotoninergního systému. <wrap lo> Zjednodušeně noradrenalin a glutamát zvyšují nabuzení nervového systému a zintenzivnění jejich působení může úzkost zvýšit. GABA a serotonin mají opačný efekt. GABA celkově zpomaluje nervovou aktivitu a zklidňuje. Serotonin vylaďuje nervový systém a snižuje intenzitu emoční reaktivity.</wrap>
-Úzkost je výsledkem interakcí noradrenergního, glutamátergního, GABAergního a serotoninergního systému. Hlavní struktury, které se podílejí na jejím vzniku a regulaci jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se operantním podmiňováním a sociálním učením. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit. \\
+Hlavní struktury, které se podílejí na vzniku a regulaci úzkosti jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se **operantním podmiňováním a sociálním učením**. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit (Podle toho, jestli si o daném podnětu //myslíme//, že je nebezpečný, nebo naopak).\\
 Rychlé bezprostřední reakce na potenciálně nebezpečné podněty můžou obcházet kortex zcela a jsou zpracovány pouze amygdalou. Kortikální reakce je vůči podkorovým strukturám opožděná.
+Tendence úzkostně reagovat je částečně geneticky podmíněná (reaktivita serotoninových receptorů), mnohem větší vliv mají ale vývojové faktory (podněty z prostředí během vývoje ovlivňují růst a zapojení nervových sítí spojených s reakcí na ohrožující podněty), aktuální možnosti a schopnosti zvládání (množství mobilizovatelných zvládacích mechanizmů), osobnost (sebeobraz, tendence k závislosti atd), v průběhu života je míra úzkostnosti upravitelná zkušenostmi.
-Aktivace amygdaly vede přes aktivaci locus coeruleus (noradrenergní jádro) a hypothalamu ke zvýšení tonu sympatiku (spuštění stresových os):
-  * **sympato-adreno-medulární** - __rychlá__, vede k rychlé mobilizaci energie, zvyšuje napětí a prokrvení svalů, zvyšuje bdělost a nabuzení, snižuje se funkce nepotřebných systémů -GIT, urogenitální atp.
-  * **hypothalamo-hypofýzo-adrenální** - __pomalá__, vede k zvýšenému výdeji glukokortikoidů (kortizolu) z kůry nadledvinek, cílem je mobilizace další energie k překonání/přečkání nepříznivé situace.
-**Kortizol** má širokospektré účinky:
-  * katabolismus, zvyšování glykemie, zvyšování periferní inzulinové rezistence, potlačuje imunitní odpověď a blokuje sexuální chování a růst, zpětnovazebně inhibuje aktivitu hypothalamu a hypofýzy k vyhasnutí stresové odpovědi.
-  * zvýšení jeho hladiny závisí na intenzitě stresu, jeho vysoké hladiny jsou neurotoxické s maximem poškození v oblasti hipokampu.
-  * chronický stres a nadprodukce můžou vést k atrofii hipokampů a k řadě psychických poruch
@@ Line 195: / Line 199: @@
 Ztrácí svou ochrannou funkci a stává se **dysfunkční**: důsledkem je pak maladaptivní chování jedince. \\
 Vyznačuje se **nepřiměřeností v**:
-  * intenzitě
+  * **intenzitě**
-  * frekvenci
+  * **frekvenci**
-  * trvání
+  * **trvání**
-  * behaviorální reakci
+  * **behaviorální reakci**
 Patologická úzkost se může vyskytovat **u všech psychiatrických poruch** (organické poruchy, závislosti, odvykání, intoxikace, afektivní poruchy, psychózy, neurózy, poruchy osobnosti) ale i u **řady somatických poruch**:
@@ Line 214: / Line 218: @@
       * <wrap lo>hypokalemie, hypokalcemie, mhypomagnesemie, jaterní selhání, metabolická acidóza (vysoký laktát), akutní hypoxie, akutní intermitentní porfyrie</wrap>
   * Různé
-      * <wrap lo>anémie, avitaminózy (B- komplex), Wilsonova choroa, Bolest, Vestibulární porcuhy, lupus erytematodes...
+      * <wrap lo>anémie, avitaminózy (B- komplex), Wilsonova choroba, Bolest, Vestibulární porcuhy, lupus erytematodes...
 </wrap>
+==== Léčba úzkosti ====
+Stabilizace a zklidnění nervového systému:
+terapeutické techniky:
+  * všímavost, mindfulness, meditace
+  * vědomé dýchání, delší výdech, různá dechová cvičení
+  * vědomý pohyb, který je plynulý, pomalý a soustředěný, různá pohybová harmonizující cvičení (jóga, tai-či, atd.)
+  * aerobní pohyb (běh, plavání
+  * hudba, zpěv, pobrukování, kloktání
+  * dostatek spánku
+  * vyvážená strava (nezánětlivé potraviny, probiotika, omega 3)
+  * chutné jídlo
+  * vůně
+  * chlad, studená voda
+  * pobyt v přírodě, pohled na horizont
+  * kreativní/řemeslná/umělecká tvorba, kreslení mandal, omalovánky, ruční práce…
+  * dobré sociální kontakty, smích
+  * dotyk, masáž, zátěžová deka
+  * hraní si s dětmi
+  * hraní si s domácími mazlíčky
+  * péče o kytky, práce na zahradě, úklid
+  * imaginace "bezpečného místa"
+Farmakoterapie patologické úzkosti
+  * akutní úzkost:
+    * anxiolytika - benzodiazepinová a nebenzodiazepinová (zabírají do několika minut/desítek minut- účinné na rychlé zklidnění)
+  * dlouhodobé úzkostné poruchy:
+    * antidepresiva ovlivňující serotonin (SSRI, SNRI)
+    * některá thymostabilizační neuroleptika (quetiapin, olanzapin)
+    * antiepileptika (pregabalin)
+    * léky zabírají až po nějaké době podávání (týdny)
+viz kapitolu [[farmakoterapie|anxiolytika]]