Григорій ЧУБАЙ: "Коли до губ …"
Když k tvým rtům chybí vzdechu půl,
když k tvým rtům chybí půl kroku,
tvé zorničky jsou utkané z údivu;
tak modro a široko ve tvém oku
Šeptneš něco okouzleně a tiše,
ten šepot modře do mé duše krojí;
A pak najednou nevím, jak se dýše,
a mé nohy zapomenou, jak se stojí
A černý pták, navždy tvůj, vzletí,
a mou jistotu sebou odnáší,
a dál zbývá ten půlkrok, co před tím,
a půl vzdechu se v mém krku zaráží
Tvé zorničky jsou utkané z údivu,
a modro a široko ve tvém oku,
když k tvým rtům chybí vzdechu půl,
když k tvým rtům chybí půl kroku.