Základy léčby v psychiatrii

Léčba v psychiatrii podle biopsychosociospirituálního modelu spočívá ve více spolu souvisejících modalitách a jejich kombinaci, které by měli mít synergický efekt. Léčba cílí na nastolení rovnováhy v neurotrasmiterových systémech mozku, podpoře neuroplastických procesů, podporu regulace emocí a myšlenek, a ideálně na zlepšení kvality života pacienta.
Volba druhu léčby a pořadí ve kterých se jednotlivé modality užívají závisí na charakteru a tíži symptomů.

Například při lehké a středně těžké depresi bez zásadních biologických příznaků je preferováno volit psychoterapii s úpravou životního stylu jako léčbu první volby. Při těžké psychóze se neobejdeme bez farmakoterapeutického zásahu, dále je ale nutná terapeutická (edukační a podpůrná) integrace, stejně jako při těžších depresích a neurózách je nutné započít léčbu farmakoterapeuticky k vytvoření dostatečně stabilního základu pro psychoterapeutickou práci. U poruch osobnosti je základem léčby psychoterapie a medikace hraje podpůrnou roli. U těžkých katatonních, depresivních a psychotických stavů nereagujících na léčbu farmaky je indikovaná elektrokovulzivní terapie. U závislostí je nejdříve zásadní detoxifikace následovaná režimovou léčbou a často nutná psychoterapie a farmakoterapie stavů vedoucích k závislosti… atd.

Modality léčby v psychiatrii:

Fáze léčby duševních poruch:

  1. Akutní – cílem je redukce těch nejzávažnějších chorobných symptomů
  2. Pokračovací – cílem je vymizení zbytkových příznaků ideálně s dosažením plné remise (úzdravy, bezpříznakového období) a její udržení – tedy zabránění relapsu (znovuobjevení symptomů).
  3. Udržovací - profylaktická – k zabránění recidivě (návratu onemocnění)