Syndromy psychických poruch
Syndrom je kombinace 2 a více symptomů, které se často vyskytují společně. Není specifický pro určitou diagnózu, a nepřihlíží k etiologii, patogenezi nebo průběhu, ale již umožňuje zahájit vhodnou léčbu (většina psychofarmak je zaměřená na léčbu syndromů, nikoliv diagnóz). Diagnostika na úrovni syndromu je základem včasné psychiatrické diagnostiky, kdy ještě nemáme dostatek informací pro vyslovení diagnózy.
Syndromy se můžou vyskytovat izolovaně nebo v kombinacích.
Některé syndromy v psychiatrii:
★ Abstinenční syndrom
Vzniká náhlým odnětím dlouhodobě užívané psychoaktivní návykové látky. Symptomy můžou být variabilní dle druhu látky a závažnosti odvykacího stavu.
Rozvoj symptomů je rychlý v rámci 24 hodin.
poruchy spánku
bolesti hlavy, svalů, na hrudi
vegetativní příznaky (třes končetin, opocení, křeče, tachykardie)
únava, hypoergie, slabost
hypoprosexie
různá míra dezorientace
depresivní nálada, úzkost
nervozita, iritabilita, psychomotorický neklid, může ústit až v auto- nebo heteroagresivní aktivitu
psychotické příznaky – halucinace, bludy
Výskyt: závislosti na psychoaktivních látkách.
Hypokinetický syndrom
ochuzení a oslabení psychomotorických projevů
oslabení automatických pohybů obranných, orientačních a expresivních
ochuzení spontaneity
výrazná pasivita
v extrémním případě absence psychomotorických projevů (akinetický – velmi zřídka), stupor a mutismus
výrazné postižení kvantitativní stránky motoriky
Výskyt: deprese, neurotické poruchy, schizofrenie, dekompenzace poruch osobnosti, demence, poruchy vývoje intelektu, organické psychické poruchy (při patologicko-anatomickém poškození mozku).
Amentní syndrom
Lehčí forma delirantního stavu, která má pozvolný, klidný undulující průběh, vyskytuje se často u různých psychických poruch. Postižený si na určitá období pamatuje.
porušená lucidita vědomí
bezradnost
různě intenzivní porucha orientace
vnitřní neklid, který může přejít do vnějších projevů napětí až po agresi
rozvolnění logických asociací v myšlení
perseverace
poruchy nálady od poklesu a plačtivosti až po euforii
Výskyt: halucinatorní stavy, mánie, na počátku rozvoje schizofrenie, akutní psychotická ataka, organické poruchy, demence, predelirantní stavy (např. při odvykání).
★ Anxiózní syndrom
úzkostná nálada – úzkost bez konkrétního obsahu (obava před něčím neurčitým)
intrapsychická tenze, s různou intenzitou až po neklid a agresi (včetně autoagrese)
pociťování úzkosti v různých tělesných částech
somatické vegetativní projevy
Častý je výskyt dohromady s depresivním syndromem: anxiózně-depresivní syndrom
Výskyt: neurotické poruchy, fobie, hypochondrické stavy, obsese, neurastenie, exhausce, častá u poruch s halucinacemi a bludy, může se vyskytovat prakticky u všech poruch kromně manické epizody.
Apaticko-abulický syndrom
Nástup projevů je velmi pozvolný, většinou až v pokročilejších stádiích psychických poruch
snížení polarity emočních projevů různé intenzity
citová otupělost
lhostejnost
nezájem o okolí nebo vlastní prožitky, v extremizaci i o základní potřeby
snížená dynamogenie
neschopnost vyvinout úsilí k dosažení cíle
pasivita
ochuzení kontaktu s okolím
ochuzení zájmů
Výskyt: organické postižení mozku (po infekcích mozku, dlouhé narkóze, úrazu hlavy, nádory), reziduální schizofrenie, poruchy vývoje intelektu, chronický usus THC.
★ Deliriózní (delirantní) syndrom
Náhlý rozvoj, bouřlivý, kolísavý charakter. Na průběh je ostrůvkovitá amnézie.
narušená lucidita vědomí
dezorientace všemi směry
vnitřní tenze a neklid, někdy agrese
halucinace různých smyslů (často tělové – napadení drobným hmyzem)
měnlivé bludné představy často paranoidního charakteru bez pevného uceleného bludného systému
inkoherentní myšlení
hypo- až aprosexie
vegetativní somatické projevy
spánková inverze
jednání je nesmyslné, nezacílené
Výskyt: intoxikace, infekční choroby, traumata hlavy, somatická onemocnění, demence, odvykací stavy, akutní psychotické poruchy, epilepsie, po narkóze…
Depersonalizační syndrom
Psychické pochody jako vnímání okolí, vlastního těla, cítění a myšlení nejsou vnímány jako patřící k já.
Depersonalizace autopsychická (odcizení psychických stavů), somatopsychická (odcizení částí těla), alopsychická (derealizace):
Zpočátku pocit, jakoby měl nemocný něco s hlavou, pocit obruče, závoje, mlhy; když se sleduje v zrcadle, tvář a výraz mu připadá cizí.
Později sebe prožívá jako jinou osobu, myšlení jakoby mu nepatřilo, jednání je mechanické, vnímá ho jako automatické, které sám neřídí, končetiny vnímá jako cizí, vznikiají pochybnosti o vlastní existenci.
Postižený si je vědom, že je to on, ale racionálnímu porozumění neodpovídá pociťovaný stav. Depersonalizace má charakter “jakoby”, “jako bych to nebyl já”. Při psychotické dekompenzaci se tento charakter ztrácí a postižený nemá náhled, prožitek odcizení je vnímán jako skutečná změna: myšlenky skutečně nejsou jeho, má pocit ovlivňování na dálku.
→ syndrom psychického automatismu (Kandinsky-Clérambault): intrapsychické halucinace (ozvučení myšlenek, odebírání a vkládání myšlenek, kradení vzpomínek), neschopnost najít řešení, pocity vnuceného řešení, automatická gesta, grimasování, pocity ovládání jednání zvnějšku (Séglasovy halucinace). Specificky se vyskytuje u schizofrenie.
Výskyt: únava a vyčerpání, neurotické poruchy, poruchy osobnosti, úvodní stadia schizofrenie, těžká deprese, po intoxikacích, epiletická/migrenózní aura.
★ Depresivní syndrom
Jeden z nejčastějších syndromů v psychiatrii.
Pozvolný rozvoj.
smutná nálada
zpomalené nevýpravné ulpívavé myšlení
zpomalené psychomotorické tempo
hypoergie
snížená spontaneita
hypobulie
hypomimie
pocity exhausce
obavné myšlení
insuficienční obsahy myšlení
pocity bezradnosti, bezvýchodnosti situace
autoakusace
negativní bilancování až sebevražedné myšlenky a jednání
může se vyskytovat úzkost a úzkostná tenze vedoucí až k rezonantním projevům
poruchy spánku – dobré usínání, brzké probuzení s pocitem tíhy, bez chuti vstát
nálada kolísá během dne, ranní pesima se postupně do večera zlepšují
nechutenství
obstipace
stížnosti na tělesné obtíže (palpitace, svírání na hrudníku, potíže s polykáním), někdy jsou somatické příznaky tak výrazné, že zcela překryjou psychické příznaky ⇒ hovoříme o larvované depresi.
Výskyt: může se vyskytovat u všech psychických poruch sekundárně, kromě rozvinutého manického syndromu.
Disociační (konverzní) syndrom
Kombinace motorických, senzitivních a senzorických přízanků vznikých psychoreaktivně – bez poškození orgánového “hardvéru” vzniklé v závislosti na nějakém traumatickém impaktu (není vždy dohledatelný). Nazýváme také funkční obtíže. Pestré, často měnlivé projevy. Často náhlý výskyt, může předcházet tělesné onemocnění, nebo stresová situace. Nejedná se o simulaci nebo agravaci!
poruchy hybnosti jednotlivých končetin (spektrum potíží od malátnosti končetin až po ztrátu pohyblivosti)
stavy vzrušenosti – neepileptické konvulzivní záchvaty (v přítomnost jiných osob, pacient se při pádu nezraní)
globus hystericus – knedlík v krku
třes
opistotonus (dnes velmi vzácné)
afonie (ztráta hlasu)
balbuties (koktavost)
stupor
hyestézie, anestézie, analgézie (se zachovalou mydriatickou odpovědí na bolest)
hyperestézie, parestézie většinou nesledují poruchu v jednotlivých dermatomech odpovídající inervaci jedním nervem, mají charakter rukavice, ponožky
amauróza (slepota) – postižený nevidí, ale do ničeho nenaráží
hluchota – neslyší, ale adekvátně reaguje na situaci
pseudohalucinace a pseudoiluze
amnézie
obnubilace – hysteriformní fuga (pacient cestuje na velké vzdálenosti, působí normálním dojmem, na událost si vůbec nepamatuje) (dnes velmi vzácné)
alternace osobnosti (vzácné)
Výskyt: disociační poruchy, histrionská porucha osobnosti, účelové reakce, iniciální stadia schizofrenie, somatoformní poruchy, organické psychické poruchy, intoxikace, organické poruchy.
Fobický syndrom
neodbytné samoúčelné pocity strachu (obsahově zaměřen na jakýkoliv předmět)
úzkost
tenze
vyhýbání situacím, které můžou navozovat strach (omezování aktivit) – to vede k úlevě napětí
Výskyt: neurotické poruchy, u deprese, některé typy schizofrenie, organické psychické poruchy, některé sexuální deviace.
Halucinatorní syndrom
Vychází z poruch vnímání (halucinatorní chování). O haloucinatorním syndromu hovoříme, když se halucinace vyskytují za neporušeného vědomí a jsou vedoucím příznakem, který určuje charakter celého syndromu. Většinou se vyskytuje v kombinaci s delirantním, amentním, paranoidním syndromem. Izolovaně se vyskytuje vzácně.
halucinace
neadekvátní úsměvy, ustrašený výraz
hovoření s halucinovanými postavami
odpovídání hlasům, křičení, nadávání, hádání se
pohybování rtů
soustředěné naslouchání
rozhlížení po okolí
zakrývání uší
zakrývání očí
obranné pohyby končetinami
zahánění “mušek”
škrábání kůže
stížnost na hořkost jídla, obavy z otravovanosti
stížnost na nepříjemné pachy
ucpávání nosu
úzkost
tenze, neklid
pokles nálady, dysforie
bludy v důsledku halucinací
Výskyt: organické poruchy (organická halucinóza), toxické poruchy (po alkoholu nebo jiných drogách), schizofrenie (zejména iniciální stadia), akutní a přechodné psychotické poruchy.
Halucinatorně-paranoidní syndrom
Nebo paranoidně-halucinatorní. Postupný vývoj u psychotických poruch.
poruchy spánku
cefalea
hypoprosexie
iluze
paranoidní nastražení
halucinace často sluchové, ale i jiného druhu
bludy perzekuční (pronásledování, sledování, pocit, že postiženého chtějí zničit)
strach
úzkost
neklid až agrese vůči domnělému nepříteli
Výskyt: paranoidní schizofrenie, schizotypní porucha, schizoafektivní porucha, akutní a přechodné psychotické poruchy, organické psychotické poruchy, intoxikace, toxické psychózy, těžká depresivní nebo manická epizoda s psychotickými příznaky.
Hyperkinetický syndrom
zvýšené psychomotorické tempo
zvýraznění obranných a reflexivních projevů, které jsou normálně tlumeny
zvýšení živosti mimických projevů, gestikulace
snížená koordinace motorických projevů
neposednost
zvýšená iniciativa (jednání ale často neúčelné)
aktivita reaktivní neselektovaná
tenze, neklid, agitovanost až agrese
Výskyt: může být u všech psychických poruch v různé intenzitě (agitované deprese, neurózy, psychózy, intoxikace stimulancii, mánie, organické poruchy, hyperkinetické poruchy v dětství). Často se vyskytuje v kombinaci s dalšími syndromy.
Hypochondrický syndrom
hyperfokusace pozornosti na tělesný stav a projevy
sebepozorování
obava z nemoci
opakované vyšetřování u různých lékařů
neschopnost akceptovat negativní výsledky
roztržitost pozornosti (neschopnost soustředit se na běžný denní život kvůli zaměření na tělesné obtíže)
ruminační obavné myšlení
může přerůst až do hloubky bludných představ
u schizofrenie mají obavy bizarní charakter, můžou být na podkladě cenestetických halucinací
Výskyt: deprese, neurotické poruchy, schizofrenie, poruchy osobnosti (anakastická, histrionská,…), poruchy přizpůsobení (po somatickém onemocnění postiženého nebo jeho rodinného příslušníka).
★ Manický syndrom
Primární je porucha nálady, ostatní poruchy mají sekundární charakter. Mírnější forma se nazývá hypomanický syndrom. Vznik může být pozvolný, obtížně pozorovatelný, nebo naopak velmi rychlý.
veselá povznesená nálada
může být i rezonantní nálada
zrychlené myšlení, až myšlenkvý trysk, překotná řeč
zrychlené psychomotorické tempo
vnitřní tenze
neklid s agresí
hyperspontaneita
hyperergie
impulzivní jednání, chybí rozhodovací složka
podnikavost
excesivní utrácení peněz a cestování
snadné navazování a rozvazování vztahů
odbržděnost a familiérnost v kontaktu, vtipkování, nebo naopak haštěřivost, nesnášenlivost
sexuální dobrodružnost
výstředné pestré oblékání nezvyklé pro normu postiženého
nadměrná sebedůvěra, nekritičnost
grandiózní megalomanické představy někdy dosahující až bludné hloubky
pseudoinkoherence v myšlení
Výskyt: manická epizoda, bipolární afektivní porucha, cyklothymie, organické poruchy, intoxikace stimulačnímmi látkami, alkoholem, schizoafektivní porucha, incipientní formy schizofrenie, hebefrenie.
Neurastenický syndrom
somatopsychická exhausce
insuficience výkonu a selhání
hypoergie
únava a unavitelnost
zvýšená iritabilita, dráždivost
tenze, neklid, nervozita, tíseň
hypoprosexie
emoční labilita
mrzutost
poruchy spánku – prodloužení usínání, neklidný spánek, nepříjemné sny
zhoršování obtíží k večeru
vegetativní tělesné příznaky
bolesti hlavy
závratě
bolesti svalů
třes prstů, rukou, jazyka
snížená apetence
frigidita
snížená spontaneita
snížená iniciativa
bezradnost
bázlivost, nejistota
Výskyt: neurotické poruchy, somatoformní poruchy, iniciální stadia jiných psychických poruch.
Obnubilatorní syndrom
Vzniká náhle z plného vědomí, má undulující průběh a končí náhle.
kvalitativní porucha vědomí
porušení idignozie
po odeznění je totální amnézie
dezorientace zejména časem a místem
kolísavá emotivita
nevyspytatelné neřízené jednání netypické pro postiženého
stuporózní forma
vigilambulantnní forma – disociativní fuga
Ganserův syndrom – “vazbová psychóza” – typické jsou paralogické přemrštěné odpovědi, které jsou formálně přiléhavé, ale obsah je nesmyslný (např. 5+5 je 12508), parapraxie (ví k čemu je předmět, ale používá ho nesprávně, většinou obráceně), pacient se chová zpravidla klidně, někdy budí dojem schválnosti
Výskyt: po epileptickém záchvatu, patický afekt, patická opilost, před nebo po migréně, účelové reakce.
Obsedantně-kompulzivní syndrom
vtíravé samoúčelné myšlenky, melodie, průpovídky
neschopnost distance od obsesivních myšlenek
úzkost
tenze
kompulzivní jednání (počítání kostek na chodníku při chůzi, schodů, oken, kontrolování sporáku, vypínačů, mytí rukou, etc.,) slouží k zmírnění úzkosti
obavy z neštěstí v důsledku nevyhovění obsesím a kompulzím
tendence rozšiřovat na další činnosti, zintenzivňovat četnost provádění nutkavého jednání
Maligní varianta se rozvíjí plíživě a bez příčiny a vede k prognosticky nepříznivým stavům s těžkými obsesemi a kompulzivním jednáním, zahlcujícími veškerý vnitřní svět, etiologicky se uvažuje o organické mozkové poruše, nebo o příbuznosti s onemocněním schizofrenního okruhu: psychoticky-obsedantní syndrom.
Výskyt: neurotické poruchy, obsedantně kompulzivní poruchy, somatoformní poruchy, poruchy osobnosti, iniciální stadia organických a schizofrenních poruch, anorexia nervosa.
Organický-dementní syndrom
Vzniká na základě difuzního poškození mozku.
Postupní rozvíjení a zintenzivňování příznaků, může mu předcházet pseudoneurastenický syndrom (stejný jako neurastenický, ale na organické bázi s nezvratným průběhem).
poruchy paměti, zejména vštípivosti
poruchy orientace
poruchy intelektu
poruchy soustědění
poruchy exekutivních funkcí
rigidní nevýpravné, chudé myšlení, perseverace, zabíhavost
labilita nálad
emoční inkontinence
snížen náhled
degradace osobnosti
Amnestický syndrom – vzniklý na podkladě organického poškození mozku/abusu psychoakticních látek: poruchy úchovnosti a výbavnosti paměti, vyplňování mezer konfabulacemi, může být více vedlejších znaků v oblasti emoční
Výskyt: demence, organické postižení mozku: po traumatu, atrofie, toxické a infekční poškození, arterioskleróza, jiná onemocnění mozkových cév, expanzivní procesy.
Paranoidní syndrom
vztahovačnost
bludné ladění
difuzní paranoidita
bludné představy
bludné soustavy
pokud se vyvíjí dlouho, vytváří se pevný bludný systém
převažují bludy paranoidní a perzekuční (pocity sledování, pronásledování, ohrožení)
často můžou být přítomné i inventorní bludy, reformátorské, religiózní
emulační blud - bez sebemenších náznaků vytváří důkazy o nevěře partnera
můžou doprovázet změny nálady: deprese, dysforie
tenze, až agrese vůči domnělým útočníkům/nevěrným parterům
méně propracované bludné systémy bývají v senilním věku
Výskyt: trvalá porucha s bludy, indukovaná porucha s bludy, organické psychické poruchy, schizofrenie (zde ale častěji paranoidně-halucinatorní syndrom), schizoafektivní porucha, somatoformní poruchy.