Table of Contents

Spánek a jeho poruchy

Spánek

Je fyziologický proces, během kterého nastává zůžení vědomí a dochází k údržbovým, regeneračním a konsolidačním procesům. Spánek je základní životní potřebou stejně jako dýchání a příjem stravy či vody. V moderní společnosti ale často považujeme spánek za fakultativní, což vede k všeobecně rozšířené spánkové deprivaci.

Podstatné charakteristiky spánku:

REM spánek (Rapid eye movement)

Nejlehčí fáze spánku. Je zde zvýšená mozková aktivita (na EEG vypadá podobně jako bdělý stav), nejčastěji se vyskytují živé sny ale tělo je paralyzováno, aby člověk sny kineticky neodehrával. Probíhá zde konsolidace paměťové stopy, zpracovávání emočnínch reakcí a emoční adaptace, pohybová regenerace a procedurální učení, výrazná neurogeneze.

non-REM (NREM) spánek

Je klidnější spánek, kde dochází k postupnému útlumu mozkové činnosti, svalovému uvolnění a tělesné regeneraci. Dělí se na 4 fáze, nejhlubší fáze je delta spánek.

Hluboký pomalovlnný spánek delta

Fáze beze snů na EEG charakterizovaná nízkofrekvenčními vlnami s vysokou amplitudou (delta vlny). Z této fáze je nejtěžší být probuzen. Zde se odehrává nejvíce tělesně opravných a regenerativních procesů a konsolidace paměťových stop (zejména faktografických stop deklarativní paměti).

Záznam jednotlivých fází během spánku zachytává graficky spánkový histogram:

zdroj


Požadované množství spánku u zdravého dospělého se uvádí mezi 7-9 hodinami za noc. V tomto rozpětí existuje interindividuální variabilita. Krátkodobá a dlouhodobá spánková deprivace má důsledky v tělesné a mentální kondici.

Krátkodobá spánková deprivace

Nedostatečný nebo zcela chybějící spánek po dobu kratší než jeden týden má bezprostřední psychologické, neurologické a fyziologické důsledky. Tyto důsledky se objevují již po jedné probdělé noci a jsou reverzibilní návratem k dostatečnému kvalitnímu spánku.

Dlouhodobá spánková deprivace

Navyklý a chronický zcela chybějící nebo nedostatečný spánek (např. pouze 4-6 hodin spánku) po většinu týdne v průběhu roka až několika let. Vzhledem k nedostatečnému návratu k plnohodnotnému regenerativnímu spánku tato chronická spánková deprivace vede ke kumulativnímu poškození.


Poruchy spánku

Zde jsou uvedené poruchy spánku dle kapitoly 7 MKN 11 (v MKN 11 mají poruchy spánku samostatnou kapitolu a neřadí se mezi psychiatrické poruchy) Vybrané poruchy spánku jsou zde dále blíže popsané.


Insomnie

Také nespavost.
Obtíž s navozením a udržením spánku a brzké probouzení s nemožností zpátky usnout. Objevuje se navzdory pro spánek adekvátním možnostem a okolnostem. Vede k pocitu celkově neuspokojivému spánku.Tyto potíže jsou dostatečně intenzivní k narušení důležitých oblastní fungování.

Denní příznaky v průběhu insomnie

Jedinci, kteří uvádějí příznaky spánkových poruch bez potíží během dne, nejsou považováni za osoby trpící insomnií. Pokud je nespavost způsobena jiným onemocněním spánku a bdění, duševním onemocněním, jiným onemocněním nebo chemickou látkou či léky, měla by být diagnostikována pouze tehdy, je-li objektem samostatné klinické pozornosti.

Krátkodobá insomnie

Chronická insomnie

Epidemiologie

Klasifikace

Kritéria insomnie

Primární insomnie

Diagnostika insomnie

Léčba insomnie

Důsledky chronické insomnie


Hypersomnie

Nadměrná denní spavost, která není způsobena jiným onemocněním spánku a bdění.

Během dne se může vyskytovat

Organická hypersomnie

Neorganická hypersomnie

Od hypersomnie je nutné odlišit stavy zvýšené denní spavosti, kdy je denní spavost výrazem noční nespavosti (vč. syndromu spánkového apnoe), účinku tlumících léků nebo návykových látek nebo jiným duševním onemocněním (sekundární hypersomnie)

Epidemiologie

Vyšetřovací metody

Podtypy primární hypersomnie:

Narkolepsie

Idiopatická hypersomnie

Kleine-Levinův syndrom

Syndrom nedostatečného spánku

Léčba hypersomnie


Poruchy cirkadiánního rytmu

Relativně časté poruchy v populaci např. u osob pracujících v směnném provozu, v adolescenci či u cestujících přes několik časových pásem.

Jsou způsobené poškozením časového systému v mozku:

Příznaky mají přetrvávat po dobu alespoň několika měsíců a měly by vyvolávat výraznou nepohodu nebo duševní, somatické, společenské, profesionální či vzdělávací obtíže

Klinický obraz:

Diagnostika

Klasifikace

Syndrom zpožděné fáze

Syndrom předsunuté fáze

Onemocnění s nepravidelným rytmem spánku a bdění

Absence jednoznačného cyklu spánku a bdění. Spánek je během 24hodinového období rozložen do více epizod s různou dobou trvání. Pacienti si obvykle v důsledku tohoto stavu stěžují na nespavost nebo nadměrnou denní ospalost.

Porucha při směnném provozu

Stížnosti na nespavost a/nebo nadměrnou spavost, které se vyskytují v důsledku pracovních směn, které se zcela nebo částečně překrývají s obvyklou dobou nočního spánku. Onemocnění je spojeno se zkrácením celkového trvání spánku.

Jet-lag

Léčba poruch cirkadiánního rytmu


Parasomnie

Klasifikace

Somnambulismus

= náměsíčnost

Pavor nocturnus

= noční děsy

Noční můry

Probuzení se zmateností

Příjem potravy vázaný na spánek

Porucha chování v REM spánku

Rekurentní izolovaná spánková obrna

Hypnagogický syndrom exploze v hlavě

Halucinace vázané na spánek