zastavený nebo neúplný vývoj rozumových schopností
Dříve označována jako ,, slabomyslnost“ či oligofrenie
Nově označovaná jako porucha vývoje intelektu
Základním diagnostickým kritériem je selhání v komplexním inteligenčním testu s IQ 69 a méně
Etiopatogeneze
často multifaktoriální
Prenatální období
Genetické vlivy – významné, různé abnormality chromozomů (např. u Downova syndromu), geneticky podmíněné metabolické vady (které vedou k hromadění patologických metabolitů v mozku), souhra různých variant genů ovlivňujících intelekt
Zneužívání alkoholu a drog u matky
radiace
některé infekce matky (zarděnky, syfilis, toxoplasmóza, HIV)
podvýživa matky
působení některých teratogenů (včetně průmyslových škodlivin) v těhotenství
V období porodu
Abnormality porodu (dlouhotrvající porod, neprostupnost pánví…) s hypoxií plodu (nedostatek kyslíku); poranění hlavy při porodu, krvácení do lebky, nedonošenost dítěte
Po porodu do 2. roku života (intelekt lze považovat za rozvinutý ve 2 letech dítěte)
infekce (meningitidy = zánět mozkomíšních blan, encefalitidy = zánět mozku)
dětské nádory mozku,
Patologická poporodní žloutenka (např. inkompabilita Rh faktoru) – žlučové barvivo ve vysokém množství se může ukládat a poškozovat mozek (tzv. jádrový ikterus)
trauma hlavy, malnutrice
nepříznivé faktory prostředí – samy o sobě mohou bránit plnému vyvinutí intelektu, zhoršují mentální retardaci
nedostatečná smyslová stimulace v časném dětství
sociální a sociokulturní deprivace v časném dětství
při odstranění těchto faktorů lze dosáhnout určitého zlepšení (jinak je ale mentální retardace stav ireverzibilní)
Epidemiologie:
Klinický obraz
Centrální charakteristikou je nedostatečný rozvoj intelektu, který bývá nerozvinut nerovnoměrně
Mechanická paměť může být relativně zachovaná
Narušené bývají i řečové, pohybové a poznávací funkce
U těžkých stavů se rozlišují formy
eretické (s neklidem, dráždivostí, impulzivitou, ev. agresivitou či sebepoškozováním)
torpidní (s apatií a abulií)
U těžších stavů se vyskytují časté komorbidity jako je autismus, epilepsie, obrna nebo vrozené vady vnitřních orgánů – např. slepota, katarakta (šedý zákal), hluchota, mikrocefalie (malá lebka s malým mozkem), srdeční vady
Mohou se vyskytnout i psychotické stavy
Rozdělení podle závažnosti
Lehká mentální retardace (IQ: 50 – 69 bodů)
Může být diagnostikována až po nástupu do školy, kde dítě selhává
Psychomotorický vývoj je opožděn oproti vrstevníkům (později začíná chodit, mluvit…)
Zjevnou se stává až, když od dítěte čekáme řešení složitějších úkolů
Postiženo bývá zejména abstraktní myšlení, logické uvažování, kreativita a flexibilita v myšlení
Časté bývají také specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie) se sníženou schopností se naučit psát, číst a počítat
S podporou rodiny děti bývají dobře vychovatelné a mohou vystudovat i učební obor a pracovat v jednoduché práci
Je zachována schopnost založit rodinu a pečovat o ní, tito lidé nebývají na první pohled ve společnosti nápadní
Středně těžká mentální retardace (IQ: 35 – 49 bodů)
Myšlení je těžce narušeno, není schopnost číst, psát a počítat
Úroveň řeči bývá variabilní (někdy je možná jednoduchá konverzace, někdy ne)
Není schopnost se vzdělat ani ve speciální škole a pracovat
Je omezená míra vychovatelnosti (základní hygienické úkony, jedení potravy, mytí, oblékání)
Není schopnost založit rodinu a pečovat o ní
Postižený není schopen samostatného života, potřebuje trvalou pomoc
Postižení bývají nápadní ve společnosti (špatná řeč, neobratnost, primitivní projevy, tělesné abnormality, narušená chůze)
Těžká mentální retardace (IQ: 20 – 34)
Myšlení je na bazální úrovni
Není vyvinutá schopnost artikulované řeči
Postižení jsou nevychovatelní a nevzdělavatelní
Není vyvinutá schopnost sebeobsluhy
Postižený není schopen samostatného života, potřebuje neustálý dohled, veškerou obsluhu, obvyklé je umístění do ústavu sociální péče nebo do psychiatrických nemocnic (zejména pokud vykazují známky agresivity a jiné poruchy chování)
Bývají přítomny poruchy motoriky
Hluboká mentální retardace (IQ < 20 bodů)
Jedinci nejsou schopni porozumět základním požadavkům a instrukcím
Obvyklá je trvalá imobilita a inkontinence
Časté jsou vady zraku, sluchu, poruchy motoriky a jiné tělesné poruchy
Obvyklé je umístnění do ústavu sociální péče nebo psychiatrické nemocnice
Diagnostika
K určení diagnózy je nezbytné psychologické vyšetření s provedením komplexního testu inteligence pro daný věk dítěte a další psychodiagnostiky (prováděné dětským klinickým psychologem)
vyšetření pediatrem a dětským neurologem
při podezření se pak provádějí další vyšetření (genetické, metabolické…)
v případě potřeby jsou realizovány i zobrazovací metody mozku (CT, MR)
Prognóza
Jedná se o setrvalý stav, neexistuje žádná léčba, která by upravila hladinu intelektu.
Terapie a doporučení
ponechání postiženého dítěte v rodině a jeho co největší možná integrace do společnosti
umožnění vzdělání, pokud je to možné – speciální mateřské a základní školy se specifickými pedagogickými postupy, u některých dětí je možná i inkluze do normálních škol
U nás probíhá zakládání denních stacionářů, chráněného bydlení a chráněných dílen
nácvik komunikačních, sociálních a praktických dovedností
některé zevní projevy mentální retardace mohou být zmírněny prvky KBT
farmakoterapie
Týká se závažných projevů: poruchy chování s akutním neklidem, agresí, sebepoškozováním a dále stavy s rozvojem psychotických příznaků
Nejčastěji se podávají antipsychotika (i klasická např. haloperidol) a benzodiazepiny (rivotril)
Bývá nutná hospitalizace na psychiatrickém lůžku a umístění do ústavů sociální péče (to je indikováno dále u závažné neschopnosti péče o své základní biologické potřeby)