====== Neurotické poruchy ======
**Neuróza**: Nejednotně a nejasně ohraničený pojem používaný v minulosti pro stavy, u kterých na rozdíl od psychózy nedochází ke zkreslení vnímání konsensuální reality.
Ústředním symptomem je **úzkost** ve své patologické podobě, nebo symptomy z ní vyplývající: snaha prožívání úzkosti zmírnit (jako například kompulzivní chování), nebo symptomy úplného odpojení od prožívání úzkosti (jako je disociace).\\
{{ :edvard-munch-the-scream.jpg?direct&600 |}}
Neurotické poruchy můžeme dělit na různé podskupiny a druhy dle jednotlivých klasifikací
* **Úzkostné poruchy**
* Agorafobie
* Sociální fobie
* Specifické fobie
* Generalizovaná úzkostná porucha
* Panická porucha
* Separační úzkostná porucha //(většinou u dětí)//
* Selektivní mutismus //(většinou u dětí)//
* **Obsedantně kompulzivní poruchy**
* Obsedantně kompulzivní porucha
* Čichová vztahovačná porucha
* Porucha hromadění (hoarding disorder)
* Hypochondrická porucha
* Tělesná dysmorfická porucha (porucha tělesného schématu)
* Repetitivní poruchy chování zaměřené na tělo (vytrhávání vlasů atd.)
* **Poruchy vyvolané stresem**
* Akutní reakce na stres
* Posttraumatická stresová porucha a komplexní PTSD
* Porucha přizpůsobení
* Patologický zármutek
* **Disociativní poruchy**
* disociativní poruchy s neurologickými příznaky
* disociativní amnézie (s fugou a bez fugy)
* trans
* posedlost
* disociativní porucha identity
* depresonalizace a derealizace
* **Somatoformní poruchy**
* Somatizační porucha
* Somatoformní vegetativní dysfunkce
* Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha
* Dysforie tělesné integrity
__Neurotické symptomy:__
**emoce je prožívaná:**
* úzkost
* panická ataka
* fobie
* obsese
* kompulze
**emoce je oddělená od prožívání:**
* disociace
* konverze
* somatizace
* depersonalizace
* derealizace
===== Úzkost =====
Běžná emoce, kterou za normálních okolností pociťuje každý člověk relativně dost často. Jedná se o lehký pocit zneklidnění, který je normálním stavem nezamedikované lidské mysli uvědomující si konečnost svého života. Je běžným **varovným signálem, který se spouští jako odpověď na vnější nebo vnitřní neznámé, nebo neurčité ohrožení.** A i přesto je úzkost prožitek tak subjektivně nepříjemný, že máme vybudované celé arzenály ego obranných mechanizmů, únikových strategií a kulturních konstruktů, abychom ji necítili, nebo alespoň zmírnili její intenzitu.
Úzkostná reakce má anticipační charakter (zaměřuje se do budoucnosti) na rozdíl od deprese a truchlení, které jsou reakcí na ztrátu (zaměřují se do minulosti).
**Souvislost se stresem**\\
Stresová reakce organizmu je druh úzkostné reakce na **přítomnost jasného stresoru** - výzvy v prostředí (vnějším, nebo vnitřním).
Optimální stres (eustres) vede k mírnému nabuzení organizmu a **slouží k mobilizaci sil k vypořádání se s výzvou**. Až když míra stresoru překročí adaptivní schopnosti jedince, mění se úzkostná stresová reakce ve své kvalitě a intenzitě na negativní formu stresu (distress).
Chronický stres a dysregulace stresové odpovědi můžou vést k úzkostným poruchám.
Více v kapitole [[stres_a_traumatizace|STRES a traumatizace]].
Úzkostné osobnostní rysy, tedy tendence odpovídat na stresory úzkostí, jsou částečně dědičné. Výskyt střední míry úzkostných rysů je upřednostňován přírodním výběrem a je populačním optimem - **má adaptivní význam.** (//V době kamenné stateční vymřeli a úzkostní přežili//).
**Úzkost se projevuje komplexně**
**v těle:**
* **vegetativní hyperaktivita:**
* zarudnutí
* tachykardie
* palpitace (bušení srdce)
* pocení
* chladné končetiny
* průjem
* sucho v ústech
* časté močení
* **napětí ve svalech**
* třes, záškuby, chvění
* svalová slabost
* bolesti zad, hlavy
* **hyperventilace** (prohloubené, zrychlené dýchání)
* bolesti a svírání na hrudi
* dušnost
* obtíže s polykáním
* **nevolnost**, pocity na zvracení (nauzea)
* **parestezie** (počitky periferních nervů- brnění/mravenčení prstů, etc.)
**v chování: **
* neklid
* napjatý výraz v obličeji
* napjatý hlas, vzdychání, tichá mluva
* mnohomluvnost
* smích/pláč
* lekavost
* únava/vyčerpání
* **vyhýbavé a zabezpečovací chování**
* únik do fantazie
* **závislost na druhých**
* vyžadování ujištění a názoru od druhých
* vyhledávání rozptylujících aktivit
* podezíravost
* agresivní chování
* okusování nehtů
* škrábání se
* zpomalení výkonu
* zvýšené sebepozorování
* neschopnost odpočívat
* snaha o kontrolování okolí
**v kognici:**
* zvýšené nabuzení
* obtíže s koncentrací
* nadměrná bdělost
* obtíže s usínáním
* ostražitost
* zvýšení mentální ativity
* nadměrné obavy a starosti
* nejistota z budoucnosti
* obava z neschopnosti vyrovnat se se situací
* očekávání a předtuchy neštěstí
* katastrofické myšlenky
* obava ze ztrapnění na veřejnosti
* obava ze vzniku nové úzkosti
**v emocích:**
* pocit
* ohrožení/strachu
* "knedlíku" v krku
* závratě, mdloby nebo točení hlavy
* derealizace/depersonalizace
* podráždění
* nesnesitelné napětí
* "prázdno v hlavě"
* strach ze
* ztráty kontroly
* "zešílení"
* ztráty vědomí
* smrti
* neschopnost uvolnit se
* snížené libido
* bezradnost
**Neurobiologický korelát úzkosti**
Úzkost je výsledkem interakcí noradrenergního, glutamátergního, GABAergního a serotoninergního systému. Zjednodušeně noradrenalin a glutamát zvyšují nabuzení nervového systému a zintenzivnění jejich působení může úzkost zvýšit. GABA a serotonin mají opačný efekt. GABA celkově zpomaluje nervovou aktivitu a zklidňuje. Serotonin vylaďuje nervový systém a snižuje intenzitu emoční reaktivity.
Hlavní struktury, které se podílejí na vzniku a regulaci úzkosti jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se **operantním podmiňováním a sociálním učením**. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit (Podle toho, jestli si o daném podnětu //myslíme//, že je nebezpečný, nebo naopak).\\
Rychlé bezprostřední reakce na potenciálně nebezpečné podněty můžou obcházet kortex zcela a jsou zpracovány pouze amygdalou. Kortikální reakce je vůči podkorovým strukturám opožděná.
Tendence úzkostně reagovat je částečně geneticky podmíněná (reaktivita serotoninových receptorů), mnohem větší vliv mají ale vývojové faktory (podněty z prostředí během vývoje ovlivňují růst a zapojení nervových sítí spojených s reakcí na ohrožující podněty), aktuální možnosti a schopnosti zvládání (množství mobilizovatelných zvládacích mechanizmů), osobnost (sebeobraz, tendence k závislosti atd), v průběhu života je míra úzkostnosti upravitelná zkušenostmi.
==== Patologická úzkost ====
Ztrácí svou ochrannou funkci a stává se **dysfunkční**: důsledkem je pak maladaptivní chování jedince. \\
Vyznačuje se **nepřiměřeností v**:
* **intenzitě**
* **frekvenci**
* **trvání**
* **behaviorální reakci**
Patologická úzkost se může vyskytovat **u všech psychiatrických poruch** (organické poruchy, závislosti, odvykání, intoxikace, afektivní poruchy, psychózy, neurózy, poruchy osobnosti) ale i u **řady somatických poruch**:
* kardiopulmonální
* hypertenze, akutní koronární syndrom (infarkt myokardu, angina pectoris), kongestivní srdeční selhání, prolaps mitrální chlopně, arytmie, CHOPN, astma, plicní embolie, pneumothorax
* endokrinní
* hypothyreóza, cushing, hypoglykemie, hypoparathyreóza, feochromocytom, karcinoid, menopauza a postmenopauza, premenstruační syndrom
* neurologické
* nádory mozku, epilepsie, migrény, cévní mozkové příhody, M. Parkinson, RS
* infekční nemoci
* mononukleóza, encefalitida, meningitida, neurosyfilis, sepse
* GIT
* gastrododenální vředy, ezofageální reflux, idiopatické střevní záněty
* Metabolické poruchy
* hypokalemie, hypokalcemie, mhypomagnesemie, jaterní selhání, metabolická acidóza (vysoký laktát), akutní hypoxie, akutní intermitentní porfyrie
* Různé
* anémie, avitaminózy (B- komplex), Wilsonova choroba, Bolest, Vestibulární porcuhy, lupus erytematodes...
==== Léčba úzkosti ====
Stabilizace a zklidnění nervového systému:
terapeutické techniky:
* všímavost, mindfulness, meditace
* vědomé dýchání, delší výdech, různá dechová cvičení
* vědomý pohyb, který je plynulý, pomalý a soustředěný, různá pohybová harmonizující cvičení (jóga, tai-či, atd.)
* aerobní pohyb (běh, plavání
* hudba, zpěv, pobrukování, kloktání
* dostatek spánku
* vyvážená strava (nezánětlivé potraviny, probiotika, omega 3)
* chutné jídlo
* vůně
* chlad, studená voda
* pobyt v přírodě, pohled na horizont
* kreativní/řemeslná/umělecká tvorba, kreslení mandal, omalovánky, ruční práce…
* dobré sociální kontakty, smích
* dotyk, masáž, zátěžová deka
* hraní si s dětmi
* hraní si s domácími mazlíčky
* péče o kytky, práce na zahradě, úklid
* imaginace "bezpečného místa"
Farmakoterapie patologické úzkosti
* akutní úzkost:
* anxiolytika - benzodiazepinová a nebenzodiazepinová (zabírají do několika minut/desítek minut- účinné na rychlé zklidnění)
* dlouhodobé úzkostné poruchy:
* antidepresiva ovlivňující serotonin (SSRI, SNRI)
* některá thymostabilizační neuroleptika (quetiapin, olanzapin)
* antiepileptika (pregabalin)
* léky zabírají až po nějaké době podávání (týdny)
viz kapitolu [[farmakoterapie|anxiolytika]]