====== Neurotické poruchy ====== **Neuróza**: Nejednotně a nejasně ohraničený pojem používaný v minulosti pro stavy, u kterých na rozdíl od psychózy nedochází ke zkreslení vnímání konsensuální reality. Ústředním symptomem je **úzkost** ve své patologické podobě, nebo symptomy z ní vyplývající: snaha prožívání úzkosti zmírnit (jako například kompulzivní chování), nebo symptomy úplného odpojení od prožívání úzkosti (jako je disociace).\\ {{ :edvard-munch-the-scream.jpg?direct&600 |}} Neurotické poruchy můžeme dělit na různé podskupiny a druhy dle jednotlivých klasifikací * **Úzkostné poruchy** * Agorafobie * Sociální fobie * Specifické fobie * Generalizovaná úzkostná porucha * Panická porucha * Separační úzkostná porucha //(většinou u dětí)// * Selektivní mutismus //(většinou u dětí)// * **Obsedantně kompulzivní poruchy** * Obsedantně kompulzivní porucha * Čichová vztahovačná porucha * Porucha hromadění (hoarding disorder) * Hypochondrická porucha * Tělesná dysmorfická porucha (porucha tělesného schématu) * Repetitivní poruchy chování zaměřené na tělo (vytrhávání vlasů atd.) * **Poruchy vyvolané stresem** * Akutní reakce na stres * Posttraumatická stresová porucha a komplexní PTSD * Porucha přizpůsobení * Patologický zármutek * **Disociativní poruchy** * disociativní poruchy s neurologickými příznaky * disociativní amnézie (s fugou a bez fugy) * trans * posedlost * disociativní porucha identity * depresonalizace a derealizace * **Somatoformní poruchy** * Somatizační porucha * Somatoformní vegetativní dysfunkce * Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha * Dysforie tělesné integrity __Neurotické symptomy:__ **emoce je prožívaná:** * úzkost * panická ataka * fobie * obsese * kompulze **emoce je oddělená od prožívání:** * disociace * konverze * somatizace * depersonalizace * derealizace ===== Úzkost ===== Běžná emoce, kterou za normálních okolností pociťuje každý člověk relativně dost často. Jedná se o lehký pocit zneklidnění, který je normálním stavem nezamedikované lidské mysli uvědomující si konečnost svého života. Je běžným **varovným signálem, který se spouští jako odpověď na vnější nebo vnitřní neznámé, nebo neurčité ohrožení.** A i přesto je úzkost prožitek tak subjektivně nepříjemný, že máme vybudované celé arzenály ego obranných mechanizmů, únikových strategií a kulturních konstruktů, abychom ji necítili, nebo alespoň zmírnili její intenzitu. Úzkostná reakce má anticipační charakter (zaměřuje se do budoucnosti) na rozdíl od deprese a truchlení, které jsou reakcí na ztrátu (zaměřují se do minulosti). **Souvislost se stresem**\\ Stresová reakce organizmu je druh úzkostné reakce na **přítomnost jasného stresoru** - výzvy v prostředí (vnějším, nebo vnitřním). Optimální stres (eustres) vede k mírnému nabuzení organizmu a **slouží k mobilizaci sil k vypořádání se s výzvou**. Až když míra stresoru překročí adaptivní schopnosti jedince, mění se úzkostná stresová reakce ve své kvalitě a intenzitě na negativní formu stresu (distress). Chronický stres a dysregulace stresové odpovědi můžou vést k úzkostným poruchám. Více v kapitole [[stres_a_traumatizace|STRES a traumatizace]]. Úzkostné osobnostní rysy, tedy tendence odpovídat na stresory úzkostí, jsou částečně dědičné. Výskyt střední míry úzkostných rysů je upřednostňován přírodním výběrem a je populačním optimem - **má adaptivní význam.** (//V době kamenné stateční vymřeli a úzkostní přežili//). **Úzkost se projevuje komplexně** **v těle:** * **vegetativní hyperaktivita:** * zarudnutí * tachykardie * palpitace (bušení srdce) * pocení * chladné končetiny * průjem * sucho v ústech * časté močení * **napětí ve svalech** * třes, záškuby, chvění * svalová slabost * bolesti zad, hlavy * **hyperventilace** (prohloubené, zrychlené dýchání) * bolesti a svírání na hrudi * dušnost * obtíže s polykáním * **nevolnost**, pocity na zvracení (nauzea) * **parestezie** (počitky periferních nervů- brnění/mravenčení prstů, etc.) **v chování: ** * neklid * napjatý výraz v obličeji * napjatý hlas, vzdychání, tichá mluva * mnohomluvnost * smích/pláč * lekavost * únava/vyčerpání * **vyhýbavé a zabezpečovací chování** * únik do fantazie * **závislost na druhých** * vyžadování ujištění a názoru od druhých * vyhledávání rozptylujících aktivit * podezíravost * agresivní chování * okusování nehtů * škrábání se * zpomalení výkonu * zvýšené sebepozorování * neschopnost odpočívat * snaha o kontrolování okolí **v kognici:** * zvýšené nabuzení * obtíže s koncentrací * nadměrná bdělost * obtíže s usínáním * ostražitost * zvýšení mentální ativity * nadměrné obavy a starosti * nejistota z budoucnosti * obava z neschopnosti vyrovnat se se situací * očekávání a předtuchy neštěstí * katastrofické myšlenky * obava ze ztrapnění na veřejnosti * obava ze vzniku nové úzkosti **v emocích:** * pocit * ohrožení/strachu * "knedlíku" v krku * závratě, mdloby nebo točení hlavy * derealizace/depersonalizace * podráždění * nesnesitelné napětí * "prázdno v hlavě" * strach ze * ztráty kontroly * "zešílení" * ztráty vědomí * smrti * neschopnost uvolnit se * snížené libido * bezradnost **Neurobiologický korelát úzkosti** Úzkost je výsledkem interakcí noradrenergního, glutamátergního, GABAergního a serotoninergního systému. Zjednodušeně noradrenalin a glutamát zvyšují nabuzení nervového systému a zintenzivnění jejich působení může úzkost zvýšit. GABA a serotonin mají opačný efekt. GABA celkově zpomaluje nervovou aktivitu a zklidňuje. Serotonin vylaďuje nervový systém a snižuje intenzitu emoční reaktivity. Hlavní struktury, které se podílejí na vzniku a regulaci úzkosti jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se **operantním podmiňováním a sociálním učením**. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit (Podle toho, jestli si o daném podnětu //myslíme//, že je nebezpečný, nebo naopak).\\ Rychlé bezprostřední reakce na potenciálně nebezpečné podněty můžou obcházet kortex zcela a jsou zpracovány pouze amygdalou. Kortikální reakce je vůči podkorovým strukturám opožděná. Tendence úzkostně reagovat je částečně geneticky podmíněná (reaktivita serotoninových receptorů), mnohem větší vliv mají ale vývojové faktory (podněty z prostředí během vývoje ovlivňují růst a zapojení nervových sítí spojených s reakcí na ohrožující podněty), aktuální možnosti a schopnosti zvládání (množství mobilizovatelných zvládacích mechanizmů), osobnost (sebeobraz, tendence k závislosti atd), v průběhu života je míra úzkostnosti upravitelná zkušenostmi. ==== Patologická úzkost ==== Ztrácí svou ochrannou funkci a stává se **dysfunkční**: důsledkem je pak maladaptivní chování jedince. \\ Vyznačuje se **nepřiměřeností v**: * **intenzitě** * **frekvenci** * **trvání** * **behaviorální reakci** Patologická úzkost se může vyskytovat **u všech psychiatrických poruch** (organické poruchy, závislosti, odvykání, intoxikace, afektivní poruchy, psychózy, neurózy, poruchy osobnosti) ale i u **řady somatických poruch**: * kardiopulmonální * hypertenze, akutní koronární syndrom (infarkt myokardu, angina pectoris), kongestivní srdeční selhání, prolaps mitrální chlopně, arytmie, CHOPN, astma, plicní embolie, pneumothorax * endokrinní * hypothyreóza, cushing, hypoglykemie, hypoparathyreóza, feochromocytom, karcinoid, menopauza a postmenopauza, premenstruační syndrom * neurologické * nádory mozku, epilepsie, migrény, cévní mozkové příhody, M. Parkinson, RS * infekční nemoci * mononukleóza, encefalitida, meningitida, neurosyfilis, sepse * GIT * gastrododenální vředy, ezofageální reflux, idiopatické střevní záněty * Metabolické poruchy * hypokalemie, hypokalcemie, mhypomagnesemie, jaterní selhání, metabolická acidóza (vysoký laktát), akutní hypoxie, akutní intermitentní porfyrie * Různé * anémie, avitaminózy (B- komplex), Wilsonova choroba, Bolest, Vestibulární porcuhy, lupus erytematodes... ==== Léčba úzkosti ==== Stabilizace a zklidnění nervového systému: terapeutické techniky: * všímavost, mindfulness, meditace * vědomé dýchání, delší výdech, různá dechová cvičení * vědomý pohyb, který je plynulý, pomalý a soustředěný, různá pohybová harmonizující cvičení (jóga, tai-či, atd.) * aerobní pohyb (běh, plavání * hudba, zpěv, pobrukování, kloktání * dostatek spánku * vyvážená strava (nezánětlivé potraviny, probiotika, omega 3) * chutné jídlo * vůně * chlad, studená voda * pobyt v přírodě, pohled na horizont * kreativní/řemeslná/umělecká tvorba, kreslení mandal, omalovánky, ruční práce… * dobré sociální kontakty, smích * dotyk, masáž, zátěžová deka * hraní si s dětmi * hraní si s domácími mazlíčky * péče o kytky, práce na zahradě, úklid * imaginace "bezpečného místa" Farmakoterapie patologické úzkosti * akutní úzkost: * anxiolytika - benzodiazepinová a nebenzodiazepinová (zabírají do několika minut/desítek minut- účinné na rychlé zklidnění) * dlouhodobé úzkostné poruchy: * antidepresiva ovlivňující serotonin (SSRI, SNRI) * některá thymostabilizační neuroleptika (quetiapin, olanzapin) * antiepileptika (pregabalin) * léky zabírají až po nějaké době podávání (týdny) viz kapitolu [[farmakoterapie|anxiolytika]]