Psychiatrie pro adiktology

This page is read only. You can view the source, but not change it. Ask your administrator if you think this is wrong.
====== Neurotické poruchy ======


**Neuróza**: Nejednotně a nejasně ohraničený pojem používaný v minulosti pro stavy, u kterých na rozdíl od psychózy nedochází ke zkreslení vnímání konsensuální reality. 

Ústředním symptomem je **úzkost** ve své patologické podobě, nebo symptomy z ní vyplývající: snaha prožívání úzkosti zmírnit (jako například kompulzivní chování), nebo symptomy úplného odpojení od prožívání úzkosti (jako je disociace).\\ 

{{ :edvard-munch-the-scream.jpg?direct&600 |}}

Neurotické poruchy můžeme dělit na různé podskupiny a druhy dle jednotlivých klasifikací

  * **Úzkostné poruchy**
    * Agorafobie
    * Sociální fobie
    * Specifické fobie
    * Generalizovaná úzkostná porucha
    * Panická porucha
    * Separační úzkostná porucha <wrap lo>//(většinou u dětí)//</wrap>
    * Selektivní mutismus <wrap lo>//(většinou u dětí)//</wrap>
  * **Obsedantně kompulzivní poruchy**
    * Obsedantně kompulzivní porucha 
    * Čichová vztahovačná porucha
    * Porucha hromadění (hoarding disorder)
    * Hypochondrická porucha
    * Tělesná dysmorfická porucha (porucha tělesného schématu)
    * Repetitivní poruchy chování zaměřené na tělo (vytrhávání vlasů atd.)

  * **Poruchy vyvolané stresem**
    * Akutní reakce na stres
    * Posttraumatická stresová porucha a komplexní PTSD
    * Porucha přizpůsobení
    * Patologický zármutek

  * **Disociativní poruchy**
    * disociativní poruchy s neurologickými příznaky
    * disociativní amnézie (s fugou a bez fugy)
    * trans
    * posedlost
    * disociativní porucha identity
    * depresonalizace a derealizace
  * **Somatoformní poruchy**
    * Somatizační porucha
    * Somatoformní vegetativní dysfunkce
    * Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha
    * Dysforie tělesné integrity


__Neurotické symptomy:__

<WRAP group>
<WRAP half column>
**emoce je prožívaná:**
  * úzkost
  * panická ataka
  * fobie
  * obsese
  * kompulze
</WRAP>

<WRAP half column>
**emoce je oddělená od prožívání:**
  * disociace
  * konverze
  * somatizace
  * depersonalizace
  * derealizace

</WRAP>
</WRAP>





===== Úzkost =====

Běžná emoce, kterou za normálních okolností pociťuje každý člověk relativně dost často. Jedná se o lehký pocit zneklidnění, který je normálním stavem nezamedikované lidské mysli uvědomující si konečnost svého života. Je běžným **varovným signálem, který se spouští jako odpověď na vnější nebo vnitřní neznámé, nebo neurčité ohrožení.** A i přesto je úzkost prožitek tak subjektivně nepříjemný, že máme vybudované celé arzenály ego obranných mechanizmů, únikových strategií a kulturních konstruktů, abychom ji necítili, nebo alespoň zmírnili její intenzitu. 

Úzkostná reakce má anticipační charakter (zaměřuje se do budoucnosti) na rozdíl od deprese a truchlení, které jsou reakcí na ztrátu (zaměřují se do minulosti). 

**Souvislost se stresem**\\
Stresová reakce organizmu je druh úzkostné reakce na **přítomnost jasného stresoru** - výzvy v prostředí (vnějším, nebo vnitřním). 

Optimální stres (eustres) vede k mírnému nabuzení organizmu a **slouží k mobilizaci sil k vypořádání se s výzvou**. Až když míra stresoru překročí adaptivní schopnosti jedince, mění se úzkostná stresová reakce ve své kvalitě a intenzitě na negativní formu stresu (distress). 

Chronický stres a dysregulace stresové odpovědi můžou vést k úzkostným poruchám.

Více v kapitole [[stres_a_traumatizace|STRES a traumatizace]].

Úzkostné osobnostní rysy, tedy tendence odpovídat na stresory úzkostí, jsou částečně dědičné. Výskyt střední míry úzkostných rysů je upřednostňován přírodním výběrem a je populačním optimem - **má adaptivní význam.** (//V době kamenné stateční vymřeli a úzkostní přežili//). 

**Úzkost se projevuje komplexně**
 <WRAP group>
<WRAP half column>
 **v těle:**
    * **vegetativní hyperaktivita:**
      * zarudnutí
      * tachykardie
      * palpitace (bušení srdce)
      * pocení
      * chladné končetiny
      * průjem
      * sucho v ústech
      * časté močení
    * **napětí ve svalech**
      * třes, záškuby, chvění
      * svalová slabost
      * bolesti zad, hlavy
    * **hyperventilace** (prohloubené, zrychlené dýchání)
    * bolesti a svírání na hrudi
    * dušnost
    * obtíže s polykáním 
    * **nevolnost**, pocity na zvracení (nauzea)
    * **parestezie** (počitky periferních nervů- brnění/mravenčení prstů, etc.)  
</WRAP>

<WRAP half column>

**v chování: **
    * neklid
    * napjatý výraz v obličeji
    * napjatý hlas, vzdychání, tichá mluva
    * mnohomluvnost
    * smích/pláč
    * lekavost
    * únava/vyčerpání
    * **vyhýbavé a zabezpečovací chování**
    * únik do fantazie
    * **závislost na druhých**
    * vyžadování ujištění a názoru od druhých
    * vyhledávání rozptylujících aktivit
    * podezíravost
    * agresivní chování
    * okusování nehtů
    * škrábání se
    * zpomalení výkonu
    * zvýšené sebepozorování
    * neschopnost odpočívat
    * snaha o kontrolování okolí

</WRAP>
</WRAP>

<WRAP group>
<WRAP half column>
**v kognici:**
  * zvýšené nabuzení
  * obtíže s koncentrací
  * nadměrná bdělost
  * obtíže s usínáním
  * ostražitost
  * zvýšení mentální ativity
  * nadměrné obavy a starosti
  * nejistota z budoucnosti
  * obava z neschopnosti vyrovnat se se situací
  * očekávání a předtuchy neštěstí
  * katastrofické myšlenky
  * obava ze ztrapnění na veřejnosti
  * obava ze vzniku nové úzkosti

</WRAP>

<WRAP half column>

**v emocích:**
  * pocit
    * ohrožení/strachu
    * "knedlíku" v krku
    * závratě, mdloby nebo točení hlavy
    * derealizace/depersonalizace
    * podráždění
    * nesnesitelné napětí
    * "prázdno v hlavě"
  * strach ze
    * ztráty kontroly
    * "zešílení"
    * ztráty vědomí
    * smrti
  * neschopnost uvolnit se
  * snížené libido
  * bezradnost

</WRAP>
</WRAP>


**Neurobiologický korelát úzkosti**

Úzkost je výsledkem interakcí noradrenergního, glutamátergního, GABAergního a serotoninergního systému. <wrap lo> Zjednodušeně noradrenalin a glutamát zvyšují nabuzení nervového systému a zintenzivnění jejich působení může úzkost zvýšit. GABA a serotonin mají opačný efekt. GABA celkově zpomaluje nervovou aktivitu a zklidňuje. Serotonin vylaďuje nervový systém a snižuje intenzitu emoční reaktivity.</wrap> 

Hlavní struktury, které se podílejí na vzniku a regulaci úzkosti jsou **limbický systém** (AMYGDALA, thalamus, hipokampus) a **prefrontální kortex**. Amygdala a hipokampus se podílejí na emočním učení a paměti: strach a úzkost vznikají a zintenzivňují se **operantním podmiňováním a sociálním učením**. Prefrontální kortex na základě zkušeností může emoční reakci zesílit, nebo ztlumit (Podle toho, jestli si o daném podnětu //myslíme//, že je nebezpečný, nebo naopak).\\
Rychlé bezprostřední reakce na potenciálně nebezpečné podněty můžou obcházet kortex zcela a jsou zpracovány pouze amygdalou. Kortikální reakce je vůči podkorovým strukturám opožděná. 
Tendence úzkostně reagovat je částečně geneticky podmíněná (reaktivita serotoninových receptorů), mnohem větší vliv mají ale vývojové faktory (podněty z prostředí během vývoje ovlivňují růst a zapojení nervových sítí spojených s reakcí na ohrožující podněty), aktuální možnosti a schopnosti zvládání (množství mobilizovatelných zvládacích mechanizmů), osobnost (sebeobraz, tendence k závislosti atd), v průběhu života je míra úzkostnosti upravitelná zkušenostmi. 



==== Patologická úzkost ====

Ztrácí svou ochrannou funkci a stává se **dysfunkční**: důsledkem je pak maladaptivní chování jedince. \\
Vyznačuje se **nepřiměřeností v**:
  * **intenzitě**
  * **frekvenci**
  * **trvání**
  * **behaviorální reakci**

Patologická úzkost se může vyskytovat **u všech psychiatrických poruch** (organické poruchy, závislosti, odvykání, intoxikace, afektivní poruchy, psychózy, neurózy, poruchy osobnosti) ale i u **řady somatických poruch**:
  * kardiopulmonální
      * <wrap lo>hypertenze, akutní koronární syndrom (infarkt myokardu, angina pectoris), kongestivní srdeční selhání, prolaps mitrální chlopně, arytmie, CHOPN, astma, plicní embolie, pneumothorax</wrap>
  * endokrinní
      * <wrap lo>hypothyreóza, cushing, hypoglykemie, hypoparathyreóza, feochromocytom, karcinoid, menopauza a postmenopauza, premenstruační syndrom</wrap>
  * neurologické
      * <wrap lo>nádory mozku, epilepsie, migrény, cévní mozkové příhody, M. Parkinson, RS</wrap>
  * infekční nemoci
      * <wrap lo>mononukleóza, encefalitida, meningitida, neurosyfilis, sepse</wrap>
  * GIT
      * <wrap lo>gastrododenální vředy, ezofageální reflux, idiopatické střevní záněty</wrap>
  * Metabolické poruchy
      * <wrap lo>hypokalemie, hypokalcemie, mhypomagnesemie, jaterní selhání, metabolická acidóza (vysoký laktát), akutní hypoxie, akutní intermitentní porfyrie</wrap>
  * Různé
      * <wrap lo>anémie, avitaminózy (B- komplex), Wilsonova choroba, Bolest, Vestibulární porcuhy, lupus erytematodes...
</wrap>
 

==== Léčba úzkosti ====

Stabilizace a zklidnění nervového systému:

terapeutické techniky:

  * všímavost, mindfulness, meditace
  * vědomé dýchání, delší výdech, různá dechová cvičení 
  * vědomý pohyb, který je plynulý, pomalý a soustředěný, různá pohybová harmonizující cvičení (jóga, tai-či, atd.)
  * aerobní pohyb (běh, plavání
  * hudba, zpěv, pobrukování, kloktání 
  * dostatek spánku
  * vyvážená strava (nezánětlivé potraviny, probiotika, omega 3)
  * chutné jídlo
  * vůně
  * chlad, studená voda
  * pobyt v přírodě, pohled na horizont 
  * kreativní/řemeslná/umělecká tvorba, kreslení mandal, omalovánky, ruční práce…
  * dobré sociální kontakty, smích
  * dotyk, masáž, zátěžová deka
  * hraní si s dětmi 
  * hraní si s domácími mazlíčky
  * péče o kytky, práce na zahradě, úklid
  * imaginace "bezpečného místa"

Farmakoterapie patologické úzkosti

  * akutní úzkost: 
    * anxiolytika - benzodiazepinová a nebenzodiazepinová (zabírají do několika minut/desítek minut- účinné na rychlé zklidnění)
  * dlouhodobé úzkostné poruchy:
    * antidepresiva ovlivňující serotonin (SSRI, SNRI)
    * některá thymostabilizační neuroleptika (quetiapin, olanzapin)
    * antiepileptika (pregabalin)
    * léky zabírají až po nějaké době podávání (týdny)

viz kapitolu [[farmakoterapie|anxiolytika]]