Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- uzkostne_poruchy [2025/01/17 19:01] – [Sociální fobie] bafi
+++ uzkostne_poruchy [2025/03/05 21:33] (current) – [Generalizovaná úzkostná porucha] bafi
@@ Line 6: / Line 6: @@
 U ostatních neurotických poruch (OCD, somatoformní a disociativní poruchy) jsou dominantními závažnými příznaky již **patologické strategie** vytvořené sekundárně k **zamezení pociťované úzkosti**.
-**Strach** představuje reakci na vnímanou bezprostřední současnou hrozbu, zatímco **úzkost** je více zaměřená na budoucnost a týká se uvědomění si očekávaného ohrožení, má méně jasný objekt.
@@ Line 78: / Line 78: @@
 Postižený si vytváří katastrofické scénáře, které nastanou poté, co se ztrapní nebo ho někdo poníží. Častý je strach z kontaktu s neznámými lidmi.
 Strach je již anticipační – před potenciální sociální situací a vede k vyhýbavému a zabezpečovacímu chování obdobně jako u agorafobie, což může v těžkých případech vést k vyřazení nemocného z jeho normálního života
+**Bludný kruh příznaků a následného vyhýbavého chování:**
+{{ :uzkost_2.jpg?nolink |}}
+{{ :uzkost_1.jpg?nolink |}}
+**Kognitivně-behaviorální model sociální fobie**
+{{ :uzkost_3.jpg?nolink |}}
 **Časté komorbidity:** deprese, závislost na alkoholu a  BZD aj.
@@ Line 89: / Line 99: @@
     * **Nácvik sociálních dovedností**
       * neverbální chování
-      * zahájené konverzace
+      * zahájení konverzace
       * naslouchání a podporování rozhovoru
       * ukončení konverzace
@@ Line 100: / Line 110: @@
       * reakce na kritiku
       * asertivní vyjádřování
-    *** Moritova terapie** (//vycházející ze zen budhismu, v ČR propagovaná Stanislavem Kratochvílem//) - přijetí úzkosti: sociální úzkost je normální lidská emoce, která má sebe-aktualizující význam, může být využita jako motivující faktor ke konstruktivní akci: přijmout pocity, zjistit cíl, udělat to, co je třeba. [[https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10907974/pdf/CD008619.pdf|studie efektivity s popisem]]
+    *** Moritova terapie** (//vycházející ze zen budhismu, v ČR propagovaná Stanislavem Kratochvílem//) - přijetí úzkosti: sociální úzkost je normální lidská emoce, která má sebe-aktualizující význam, může být využita jako motivující faktor ke konstruktivní akci: přijmout pocity, zjistit cíl, udělat to, co je třeba. [[https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10907974/pdf/CD008619.pdf|Moritova terapie]]
-  * Ve specifických případech sociální fobie (např. strach z veřejného vystupování) lze užívat beta-blokátory před vystavení sociální situaci (snižují vegetativní doprovod- potlačují sympatikus - třes, bušení srdce, tlak v břiše) např.  propanolol nebo atenolol
+  * Ve specifických případech sociální fobie (např. strach z veřejného vystupování) lze užívat **beta-blokátory** před vystavení sociální situaci (snižují vegetativní doprovod- potlačují sympatikus - třes, bušení srdce, tlak v břiše) např.  propanolol nebo atenolol
@@ Line 109: / Line 119: @@
 ===== Specifické fobie =====
+Výskyt **strachu** z určité **konkrétní situace **nebo** objektu**.
+  * Jedna z nejčastěji se vyskytujících úzkostných poruch: **11% populace**
+  * Etiopatogeneze
+    * Specifické fobie se považují za pozůstatek vymizelých reakcí, které byly kdysi účelné (strach z hadů, z výšek…)
+    * Roli hraje genetická predispozice, sociální učení a podmiňování
+    * Klinický obraz:
+      * výrazný, přehnaný, nesmyslný strach z určité situace nebo objektu
+      * při expozici situaci/objektu se objevuje ochromující intenzivní úzkost s typickými tělesnými příznaky
+      * vystupňovaná úzkost může přecházet až do stavu panické ataky
+      * Porucha obvykle začíná již v dětství nebo adolescenci
+Příklady specifických fóbií:** arachnofobie** (pavouci), ofidiofobie (hadi), **mysofobie** (špína), **akrofobie** (výšky)
+**Léčba**
+Metodovou volby je **KBT s expoziční  terapií**
 ----
 ===== Generalizovaná úzkostná porucha =====
+Příznaky **výrazné a nadměrné všeobecné úzkosti**, které přetrvávají po dobu nejméně **několika měsíců**, jsou přítomny **většinu dní**.
+  * projevují se:
+    * všeobecnými obavami (tj. „volně plynoucí úzkost“)
+    * **nadměrnou starostí o četné každodenní oblasti**, nejčastěji se týkající rodiny, zdraví, financí a školy nebo práce (často se mění v čase a skáčou z jedné oblasti na druhou)
+    * dalšími příznaky
+      * **svalové napětí** nebo motorický neklid
+      * zvýšená **sympatická autonomní aktivita**
+      * subjektivní **pocity nervozity**
+      * **potíže udržet soustředění**
+      * **podrážděnost nebo poruchy spánku**
+  * Výskyt **5% až 15%** populace
+    * Porucha se může manifestovat kdykoliv během života
+  * **Etiopatogeneze**
+    * Genetické vlivy
+    * Psychosociální vlivy
+      * V dětství: úmrtí/odchod rodiče, hyperprotektivita nebo naopak nedostatečná péče
+      * Stresující životní události (rozvod, ovdovělost, nezaměstnanost…)
+      * Osobnostní rysy (úzkostnost, neschopnost snášet kritiku, perfekcionismus, potřeba ujišťování, potřeba kontrolovat okolí)
+    * V patogenezi se uplatňují změny neurotransmiterových systémů (Ser, Nor, GABA) a odlišné fungování mozkových struktur regulujících stresovou odpověď. Předpokládá se všeobecná zvýšená aktivace okruhu strachu se zvýšenou pozorností selektivně vyhledávat možné nebezpečí (ohrožení).
+Postižený zveličuje obavy, vytváří si **katastrofické scénáře**, podceňuje vlastní schopnosti zvládnout problémy  a životní výzvy. Je neustále ve stavu vnitřního napětí, **neumí se uvolnit a odpočívat**. Potíže se paradoxně zhoršují, když ke člověk více v klidu a nemá nic na práci. \\
+Objevují se příznaky z nabuzení vegetativního systému: (sklony k vyššímu TK, bušení srdce, chvění, pocení…) a další tělesné příznaky úzkosti.
+**Nejčastější komorbiditity:** Deprese, jiné úzkostné poruchy (např. panická porucha, somatoformní poruchy…), dysthymie, závislosti (alkohol, BZD).
+**Terapie**
+  * **Psychofarmakologie**
+    * Antidepresiva – SSRI nebo SNRI (např. venlafaxin)
+    * Antiepileptika – pregabalin (Lyrica)
+    * Nebenzodiazepinová anxiolytika (buspiron, hydroxyzin – Atarax)
+    * Vzhledem ke stálé povaze příznaků jsou BZD indikovány jen výjimečně
+  * **Psychoterapie**
+    * KBT
+    * mindfulness
+    * nácviky relaxace
+    * úprava životního stylu
+    * intenzivní pohyb
 ----
 ===== Panická porucha =====
+Rekurentní neočekávané **záchvaty paniky**, které se neomezují na konkrétní podněty nebo situace.
+  * obavy z opakovaného návratu nebo závažnosti panických záchvatů
+  * chování, které má zamezit návratu panických záchvatů
+<WRAP center round info 100%>
+**Panický záchvat**
+Epizoda **intenzivní úzkosti** doprovázená rychlým a souběžným nástupem několika charakteristických příznaků (např. palpitace nebo zvýšená srdeční frekvence, pocení, třes, dušnost, bolest na hrudi, horko, závratě nebo točení hlavy, zimnice, návaly horka, **strach z bezprostřední smrti**, strach ze ztráty kontroly, depresonalizace, derealizace).
+Během panického záchvatu se v odpovědi mění vnitřní rovnováha organismu (zejm. pH krve a krevní plyny), což dále přispívá k udržení panické reakce.
+Trvá **5-20 min** a maxima dosahuje během 10 min, vzácně může trvat i déle.
+Pak dochází k spontánnímu zklidnění příznaků. Po proběhlém záchvatu se objevuje pocit vyčerpání, může přetrvávat chvění nebo napětí.
+</WRAP>
+  * Výskyt: **2% populace**, častěji ženy
+    * Vyšší výskyt u těhotných žen, lidí po traumatické události a veteránů
+    * Nástup: 2 vrcholy výskytu choroby – okolí **20. roku** života poté kolem **50. roku** života
+  * **Etiopatogeneze**
+    * genetické vlohy
+    * psychosociální vlivy
+    * neurobiologické faktory a biologický korelát obtíží: u panické poruchy se vyskytují **abnormality v aktivitě vegetativního nervového systému** (zvýšeně reaktivní sympatikus, který reaguje i na podprahové podněty a pomalu se adaptuje na opakující se podněty). Zvýšeně aktivní //**"fear network"**// (<wrap lo>amygdala, locus coeruleus, hippocampus, periakveduktální šeď, thalamus, orbitofrontální kortex, cingulum</wrap>),
+      * Serotonin: snížená schopnost vazby určitých serotoninových receptorů a SERT
+      * Noradrenalin: Adrenergická aktivita, hypersenzitivita adrenergních receptorů
+      * GABA: snížená senzitivita GABA receptorů
+    * Dochází k nevědomému vyhodnocení **podprahových signálů** z okolí (nebo i vnitřního prostředí) jako potenciálně nebezpečných a vzniká falešná poplachová reakce v mozku, nervový systém následně v organismu spouští úzkostnou reakci v ostatních částech těla.
+    * Bylo identifikováno několik chemických látek, které mohou v organismu u predisponovaných jedinců spustit panickou ataku = **panikogeny** (např. CO2, laktát). tyto látky vytváří pocit falešného dušení, slouží i jako experimentální modely panických atak.
+Průběh bývá **chronický** se střídáním období remisí a exacerbací, u části pacientu dochází k plné úzdravě, u další části pak k chronifikaci (vleklé trvání období s častou přítomností panických atak). \\
+V období rozvoje první ataky lze často vysledovat působení **výrazného stresu** nebo výskyt nějaké stresující životní události.\\
+Existuje také zvýšené **riziko kardiovaskulární morbidity** (vyšší výskyt arteriální hypertenze, infarktu myokardu, cévních mozkových příhod aj.) \\
+Záchvaty paniky se mohou vyskytovat u:
+  * Posttraumatické stresové poruchy
+  * Všech fobií
+  * Depresivní poruchy
+  * Generalizované úzkostné poruchy
+  * Vyhýbavé poruchy osobnosti
+  * OCD
+  * Závislostí
+  * a u dalších...
+<WRAP center round tip 100%>
+Panická porucha se může vyskytovat i u **zdánlivě jinak zcela zdravých lidí**. V průběhu panických atak končí pacient většinou cestou rychlého záchranného systému na urgentních ambulancích somatických oborů, kde se často setkává s necitlivým přístupem, odbýváním a stigmatizací (//"nic mu není a zatěžuje přetížený zdravotnický systém"// cítí se jako//" blázen"//, je zatížen pocity **studu** a **neadekvátnosti**). Často je pro tohoto pacienta náročné navázat důvěru ke zdravotnickému systému a je těžší ho motivovat k hledání pomoci a řešení.\\
+Je zde důležitá citlivá edukace o povaze poruchy a adekvátní nasměřování k potřebné péči. \\
+U pacientů s panickou poruchou je **zvýšené riziko suicidálního jednání**. 7% pacientů se pokusí o sebevraždu.
+</WRAP>
+**Léčba**
+  * **Farmakoterapie**
+    * Profylaktická terapie: antidepresiva (SSRI, SNRI), prvních 4-5 týdnů lze kombinovat s BZD
+    * Akutní terapie (náběh na panický záchvat): anxiolytika (BZD – např. alprazolam, klonazepam)
+  * **Psychoterapie**
+    * KBT
+    * nácviky dýchání a zvládání panické ataky, odvádění pozornosti
+    * režim (udržování zdravého vnitřního prostředí- hydratace, spánek, strava)
 ----
-===== Úzkostné poruchy v dětství =====
+===== Úzkostné poruchy s typickým výskytem v dětství =====
 ==== Separační úzkostná porucha ====
+Výrazný a **nadměrný strach z odloučení od konkrétních osob**, k nimž je jedinec připoután.
+U dětí a dospívajících se separační úzkost typicky zaměřuje na pečovatele, rodiče nebo jiné rodinné příslušníky a strach nebo úzkost jsou intenzivnější, než se považuje za vývojově v normě.\\
+U dospělých se typicky týká partnera nebo dětí.
+__Projevy__
+  * myšlenky na zranění nebo nešťastné události, které se mohou přihodit osobě, ke které je jedinec připoután
+  * neochota odejít do školy nebo do práce
+  * opakující se nadměrné trápení při odloučení
+  * neochota nebo odmítání spát jinde než je osoba, ke které má jedinec vazbu
+  * opakující se noční můry o odloučení
+Příznaky přetrvávají po dobu nejméně několika měsíců a jsou natolik závažné, že způsobují významné obtíže nebo významné narušení osobních, rodinných, sociálních vztahů, ve vzdělávání, v zaměstnání nebo jiných důležitých oblastech fungování.
 ==== Selektivní mutismus ====
+Trvalá selektivita v mluvení. Dítě vykazuje adekvátní řečové schopnosti v konkrétních sociálních situacích (obvykle doma) ale setrvale nemluví v jiných situacích (typicky ve škole). Někdy se selektivita týká konkrétních osob.
+Porucha trvá nejméně jeden měsíc, neomezuje se pouze na první měsíc školy a je dostatečně závažná, aby narušovala vzdělávací výsledky nebo sociální komunikaci.
+Neschopnost mluvit není způsobena nedostatkem znalosti nebo jistoty mluveného jazyka vyžadovaného v dané sociální situaci (např. jiný jazyk používaný ve škole než doma).